The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite - Diskuzní fórum: Hrozba III.

Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE

Prastaré Archívy: Arena

Let´s learn some lore

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Víte že..

Sdílet

Číst diskuzi

The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite » Ostatní » Zdejší kobky

Právě je zde: 2 host(ů)

Strana 68 z 256: 1...65 66 676869 70 71...256

Hrozba III.
Sarako	#1341 Přidané 13.07.2017 18:31
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	Přiváži koně ke stromu a potom budu pokračovat se sklopenou hlavou (jako oddaný uctívač) rovnou ke svatyni. Ve chvíli, kdy však budu mít dva z uctívačů na dosah, vytasím meč tak, abych je přitom oba zasáhl rychlým seknutím meče, jehož čepel přitom opíše půlkružnici. Než se zbylí dva vzpamatují, provedu dlouhý kotoul přes rameno k nejbližšímu z nich, zakončený výpadem směřujícím do jeho hrudi, či břicha a následným stržením uctívače tak, aby mi posloužil jako štít proti případnému kouzlu, či vržené zbrani ze strany posledního uctívače.



Adrian_S	#1342 Přidané 13.07.2017 21:03
Ocenění: Příspěvek: 4322 Založený: 01.05.14	"To nic. Mistryně Silverwoodová nebude mít s naším sezením nic společného." uklidním ji a tiše se porozhlédnu po okolí. Pokud se chvíli nebude nic dělat, řeknu Khajiitce, že si na moment odskočím a půjdu se porozhlédnout po knihovně. Budu hledat knihu se základním učením "Vyvolání". Pokud ji najdu, vezmu ji ke stolu a budu si jí číst, než dorazí ostatní. "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Aurelius	#1343 Přidané 14.07.2017 01:14
Ocenění: Příspěvek: 6111 Založený: 18.07.12	→ Tah 282 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Scorpioncz „Pěkně namyšlená.“ pronesla žena s opovržením. Vrátil jsi se zpět k Flaviovi, který už pozvolna opouštěl lázeň. Nacházel se zrovna na schodišti, když jsi jej zastihl. „Vyrazíme. Scipio a zbytek rodiny by si dělal zbytečné starosti.“ odpověděl ti pohotově a rozhlédl se po lázních. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S Silverwoodová listovala v knize s vypůjčenými knihami a pak naštvaně poklepala prstem, zvedla hlavu a zvolala, „Už vím kdo si jí vypůjčil.“ soudě jejího výrazu jí, ale tohle zjištění příliš nepotěšilo. „Kdo si jí vypůjčil?“ zeptal se vracející se Valindor a postavil se vedle ní, očekávajíc odpověď. „Neříkej, že Arcimág?“ zeptal se a naklonil se blíž k ní, aby se sám přesvědčil. „Aha...“ povzdech si. „Myslím, že si budeme muset poradit bez ní...“ doplnila ho Silverwoodová naštvaně a zabouchla knihu, odhodila ji stranou a poté mávla rukou přičemž mumlala jedno zaklínadlo za druhým a vytvářela gesta ve velmi velké rychlosti a zcela bezchybně. „To budeme muset.“ přikývl, který kousek poodstoupil, aby nedostal od řadících se knih zpět do regálů v knihovnách. Jakmile byly všechny uklizené, sebral odhozenou knihu a vrátil ji zpět na místo. Bosmerka mu pouze rukou pokynula, že jí má následovat a oba spěšně opustili knihovnu bez nějakého rozloučení. Khajiitčinu tvář zalila úleva, když oba profesoři zmizeli na chodbě. Lépe se usadila na židli a prohlížela si očima vybavení knihovny. Sám jsi se mezitím odebral do sekce s knihami o magii vyvolávání a vyhledal jednu se základy. Usedl jsi k uvolněnému stolu naproti Khajiitce. Než jsi se, ale stihl pustit do čtení položila ti otázku. „Kdo byl ten bosmer?“ zeptala se, „Nějaký nový profesor? Nikdy předtím jsem ho tu neviděla.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Uvázal jsi koně ke stromu a se sklopenou hlavou zamířil k vyznavačům. Vyznavači si tvého příchodu všimli. Zbystřili, ale teprve až ve chvíli kdy jsi byl dost blízko na to, abys zaútočil. Svým švihnutím jsi oba poslal k zemi, jeden byl zraněný a bolestivě řval, ale druhý sebou už nehnul. Rychle jsi se přesunul kotoulem k druhému. Ten však tvému úderu uhnul, ale zakopl přitom o nerovný terén a převalil se na záda. Poslední vyznavač se rychle otočil a rozeběhl se do houští. Vyznavač ležící na zemi řval jeho jméno a proklínal ho za jeho zradu. Byl to starší dunmer, který ani nebyl ozbrojen, když spatřil tvoji zbraň zmlkl a se strachem očekával poslední úder. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulín Belwen se pouze ušklíbla, ale nijak tvá slova více nekomentovala. Využila tvé pomoci, pomohl jsi jí vstát a poté se vyrazil směrem k vesnici rychlejší chůzí. Belwen, která neměla ani zdaleka veškeré své vybavení na které byla zvyklá zamlkle sledovala blížící se skupinu válečníků. „Pronikneme do vesnice a zjistíme co se bude dít. Musíme jít na to opatrně.“ řekla následně, „Jsme jen dva a nevíme jak budou reagovat místní. Klidně se mohou pod nátlakem otočit proti nám a vydat nás napospas, proto buď opatrný a s nikým se moc nedávej do řeči a příliš na sebe neupozorňuj. Né každý stojí na naší straně.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunterCZ Popadla jsi Ayrenn jednou rukou kolem pasu a druhou jí přiložila na zraněné místo v horní části těla. Začala jsi sesílat léčivé kouzlo 'hojivý dotek', ale dala si přitom záležet, aby jsi ránu zcela neuzavřela. Zastavené tělo pomalu opustilo odsouvající se bodce a rány se uvolnily a začaly silně krvácet. Ránu v horní části těla jsi stihla již aplikovaným kouzel uzavřít zcela a zastavit tak krvácení. „Cítím... Cítím se... Tak slabá...“ mumlala a přitom přemáhala své oči, aby se zcela nezavřely. Položil jsi jí na zem a začal ošetřovat zranění ve spodní části těla. Zvuk rychlých kroků, kroků těžkých zbrojí sílily. Během chvíle se z neozářené chodby vynořila trojice postav. Dvojice Aldmerských válečníků v plné zbroji a plnou přilbou v čele s redguardkou Taelorou. Zatím co válečníci se pouze rozhlíželi a nevěděli co dělat, stará Redguardka se pohotově snesla k zemi, klekla si a přiložila ruku na hlavu zesláblé Ayrenn. „Hroty jsou staré a otrávené. Do jejího těla se dostal jed.“ hlásila s ledovým klidem a přitom pohlédla na jednoho z válečníků, „Budeme ji muset odnést, protože tady jí nepomůžeme.“ přesunula své oči na tebe, „Revine.“ zvolala a jeden z válečníků přistoupil blíže, „Odnes ji rychle ven z chrámu. Nahoře se jí už někdo ujme.“ Neodpovězené tahy


scorpioncz	#1344 Přidané 14.07.2017 09:10
Ocenění: Příspěvek: 5649 Založený: 24.05.11	"Jo dobře, navíc se ještě musíme stavit v jednom obchodě, možná ve dvou. Neboj bude to rychlý, nehodlám tam strávit celý den, jak to mají některé šlechtičny v oblibě." Obrátil jsem se znovu k východu a šel tam. "Přece jen ještě nemám to správné oblečení a nějaký dárek Lauraně by neuškodil. Už je to docela doba, co jsem jí naposledy dal nějaký dárek. Nejprve bych to ale viděl na to oblečení."


Sarako	#1345 Přidané 14.07.2017 09:54
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	Bez váhání uctívači probodnu hrdlo špičkou svého meče. Potom všem mrtvým uctívačům useknu hlavy, položím je na oltář (případně obětní mísu) a počkám, až uslyším Molag Balův hlas (pokud by tohle nestrhlo Molag Balovu pozornost, tak nevím).


Tondulin	#1346 Přidané 14.07.2017 11:48
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	"Dobře, takže tam jen tak nakráčíme nebo se budeme schovávat ve stínech?"


Aurelius	#1347 Přidané 14.07.2017 13:01
Ocenění: Příspěvek: 6111 Založený: 18.07.12	→ Tah 283 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Scorpioncz „No jo...“ povzdech si Flavius, „Co s tebou mám dělat.“ práskl ruce s úsměvem a oba jste se odebrali do šatny, převlékli se a směřovali ven z lázní kolem recepční, která vás pozdravila a věnovala se opět své nezáživné činnosti. Když jste vyšli před lázně Flaviu se na tebe podíval, „Máš aspoň nějakou představu do jakého obchodu chceš jít? Protože některé jsou úplně zavřené potom co se nebezpečí upírů rozšířilo a některé zavřeli chvilku potom co bylo vyhlášeno stanné právo.“ podíval se na protější stranu ulice. Z uličky zrovna vyšla dvojice legionářů, které Flavia mávnutím pozdravili, odpověděl jim stejným pozdravem. „Měli bychom zkusit Serita. To je místní krejčí.“ navrhl následně, „Ale jestli máš nějakého jiné favorita tak to nechám na tobě.“ dodal pohotově. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S Silverwoodová listovala v knize s vypůjčenými knihami a pak naštvaně poklepala prstem, zvedla hlavu a zvolala, „Už vím kdo si jí vypůjčil.“ soudě jejího výrazu jí, ale tohle zjištění příliš nepotěšilo. „Kdo si jí vypůjčil?“ zeptal se vracející se Valindor a postavil se vedle ní, očekávajíc odpověď. „Neříkej, že Arcimág?“ zeptal se a naklonil se blíž k ní, aby se sám přesvědčil. „Aha...“ povzdech si. „Myslím, že si budeme muset poradit bez ní...“ doplnila ho Silverwoodová naštvaně a zabouchla knihu, odhodila ji stranou a poté mávla rukou přičemž mumlala jedno zaklínadlo za druhým a vytvářela gesta ve velmi velké rychlosti a zcela bezchybně. „To budeme muset.“ přikývl, který kousek poodstoupil, aby nedostal od řadících se knih zpět do regálů v knihovnách. Jakmile byly všechny uklizené, sebral odhozenou knihu a vrátil ji zpět na místo. Bosmerka mu pouze rukou pokynula, že jí má následovat a oba spěšně opustili knihovnu bez nějakého rozloučení. Khajiitčinu tvář zalila úleva, když oba profesoři zmizeli na chodbě. Lépe se usadila na židli a prohlížela si očima vybavení knihovny. Sám jsi se mezitím odebral do sekce s knihami o magii vyvolávání a vyhledal jednu se základy. Usedl jsi k uvolněnému stolu naproti Khajiitce. Než jsi se, ale stihl pustit do čtení položila ti otázku. „Kdo byl ten bosmer?“ zeptala se, „Nějaký nový profesor? Nikdy předtím jsem ho tu neviděla.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Probodl jsi špičkou meče hrdlo ležícímu vyznavači, poslední vyznavač byl už neznámo kde. Postupně jsi uťal hlavu všem třem vyznavačům a pohodil je před sochu Molaga Bala na místo kam se pokládají obětiny. Chvilku se nic zvláštního nedělo, teprve až když čtveřici svíček osvětlující místo pro obětiny kdosi sfoukl bylo znát, že ti Daedrický pán věnuje svoji pozornost. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulín „Prozatím to bude to nejlepší co můžeme udělat.“ přikývla Belwen a přidala do běhu, aby se stihla dostat včas do nějakého úkrytu než si vašeho přesunu někdo z jezdců všimne. Povedlo se vám to, dorazili jste do vesnice o několik málo minut dříve než jízda. Belwen se ihned přitiskla k jednomu v domů a podél jeho stěny směřovala blíže k návsi, aby měla lepší přehled o dění ve vesnici. Rozezněl se i zvon, který rozpohyboval jeden z vesničanů. Nacházel se na střeše jednoho z vyšších domů a dost obtížně se k němu lezlo, protože se muselo nejprve vylézt na strachu a následně do malé ničím nekryté věže. „THALMORŠÍ!“ křikl kdosi z vesničanů a všichni přítomní ihned zanechali své činnosti. Začali se shromažďovat a hromadně přesunovat na náves, aby uvítali své návštěvníky. „Kdyby se raději schovali... Udělali by lépe.“ konstatovala znepokojeně Belwen přitisknutá ke stěně jednoho z domů. „Pochybuji, že Thalmorší něco takového ocení.“ dodala a pootočila se k tobě, „Máš nějakou zbraň?“ „THALMORŠÍ!“ křikl znovu vesničan, který rozpohyboval zvon a vyhlížel příjezd válečníků ze střechy. Byla to však jeho poslední slova, protože byl zasažen šípem a jeho mrtvé tělo spadlo ze střechy přímo k vám. Průstřel byl přesný, přímo do hrudi. Belwen na něj jen pohlédla více se přitiskla ke stěně. Smrtelná střela vyděsila všechny vesničany, vesničanky i malé děti, které se nacházeli nastoupení na návsi. Některé to přimělo rozutéct se do svých domovů, jiní zůstali stát na místě a zděšeně vyčkávali co se bude dít. Několik mužů se zase rozeběhlo pro náčiní s cílem postavit se Aldmerské armádě na odpor. (Aldmerská hlídka dorazí následující příspěvek) --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunterCZ Popadla jsi Ayrenn jednou rukou kolem pasu a druhou jí přiložila na zraněné místo v horní části těla. Začala jsi sesílat léčivé kouzlo 'hojivý dotek', ale dala si přitom záležet, aby jsi ránu zcela neuzavřela. Zastavené tělo pomalu opustilo odsouvající se bodce a rány se uvolnily a začaly silně krvácet. Ránu v horní části těla jsi stihla již aplikovaným kouzel uzavřít zcela a zastavit tak krvácení. „Cítím... Cítím se... Tak slabá...“ mumlala a přitom přemáhala své oči, aby se zcela nezavřely. Položil jsi jí na zem a začal ošetřovat zranění ve spodní části těla. Zvuk rychlých kroků, kroků těžkých zbrojí sílily. Během chvíle se z neozářené chodby vynořila trojice postav. Dvojice Aldmerských válečníků v plné zbroji a plnou přilbou v čele s redguardkou Taelorou. Zatím co válečníci se pouze rozhlíželi a nevěděli co dělat, stará Redguardka se pohotově snesla k zemi, klekla si a přiložila ruku na hlavu zesláblé Ayrenn. „Hroty jsou staré a otrávené. Do jejího těla se dostal jed.“ hlásila s ledovým klidem a přitom pohlédla na jednoho z válečníků, „Budeme ji muset odnést, protože tady jí nepomůžeme.“ přesunula své oči na tebe, „Revine.“ zvolala a jeden z válečníků přistoupil blíže, „Odnes ji rychle ven z chrámu. Nahoře se jí už někdo ujme.“ Neodpovězené tahy


Adrian_S	#1348 Přidané 14.07.2017 21:45
Ocenění: Příspěvek: 4322 Založený: 01.05.14	"To byl Valindor Benoch. Přišel dnes na univerzitu vyučovat magii Obnovy a elementární magii." promluvím ke Khajiitce a otočím hlavu do knihy, pak jen dodám, "Dříve pobýval na univerzitě delší dobu, pak ale odešel z osobních důvodů a dnes se vrátil." Na khajiitské otázky budu reagovat, mezitím si budu číst základní postupy pro vyvolávací kouzla. "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Sarako	#1349 Přidané 15.07.2017 00:37
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	,,Dobře víš, proč jsem přišel Princi nadvlády. Pro Noční dýku jsi byl pánem a Bothiel s tebou byla dosti zadobře, stejně jako většina upírů, proto věřím, že budeš mít moc nad tím, co se stalo Theře." zhluboka se nadechnu a pokračuji: ,,Vím, že mě za to Mephala nejspíš zatratí, ale nemám jinou možnost, takže si řekni, co budeš chtít za to, že zbavíš Theru toho upířího prokletí, ale aby jí to nijak neohrozilo na životě. Jsem mocnější než většina těch, co se před tebou klaní a mohl bych se s tvojí pomocí hravě stát neomezeným vládcem Tamrielu, přesto nestojím o tvou přízeň. Nechci jen strávit zbytek svýho života, kterej může beztak skončit každým dnem, po boku upírky, ale po boku dunmerky, v jejích dotecích budu opět cítit žár, namísto ledového chladu. Za její uzdravení jsem ochotný zaplatit i životem kteréhokoliv z vládců Tamrielu."


scorpioncz	#1350 Přidané 16.07.2017 13:21
Ocenění: Příspěvek: 5649 Založený: 24.05.11	"V tom případě půjdeme na jistotu. Upřímně moc obchodů neznám, mnohdy mě šatila univerzita. Ničeho jsem se tolik nenanosil jako magického roucha ... už teď mi chybí ... tak veď!" pokrčil jsem rameny a nechal se dovést do obchodu, kde jsem si prohlédl nabídku.


SuperHunter	#1351 Přidané 16.07.2017 14:12
Ocenění: Příspěvek: 3200 Založený: 15.02.12	Počkám až odnesou Ayrenn a pak pomalu vstanu a zeptám se Taelory: "Bude v pořádku?"


Aurelius	#1352 Přidané 16.07.2017 15:59
Ocenění: Příspěvek: 6111 Založený: 18.07.12	→ Tah 284 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Scorpioncz Flavius tě vedl ke Krejčímu o kterém se zmínil. Minuli jste pár ulic a směřovali k jeho domu, před kterým se hromadilo spoustu lidí. Neušlo vám, že velké okno v němž míval obchodník své výtvory vystavěné bylo všechno poválečné a okno bylo zničené, dveře vyražené. Dav lidí drželi v bezpečném odstupu tři lehce oděný legionáři. „Není nad to mít pořádnou kazajku a pohodlný kalhoty.“ usmál se Flavius, „Roucho bych nosit nemohl.“ dodal následně a když spatřil situaci před obchodem zarazil se, „Co se tu ksakru stalo?!“ zvolal Flavius a přidal do kroku, rychle se prodral davem přihlížejících a konstatujících lidí o tom jak se to strašné až k trojici legionářů. Následoval jsi jej. „Legáte!“ křikl jeden z legionářů Osmé legie, „Nejspíš útok upíra. Cílený...“ hlásil následně. „Cílený? Za bílého dne? Co je to za nesmysl?“ zvolal Flavius a rozhlížel si poničený dům. „Ještě hůř Legáte... Ten upír zaútočil před necelou hodinou, slunce ho zahnalo nejspíš do kouta a musel se schovat uvnitř. Majitel ho nejspíš 'vyplašil' a dopadlo to takhle.“ vysvětloval legionář. „Zabili jste ho aspoň?“ „Ne legáte. Upír je stále uvnitř domu... Čekáme na příchod posil. Poslali jsme pro Bdící a pro jistotu i pro Císařké mágy, ale někde se zdrželi.“ „To chcete říci, že jste se mu vůbec nepokusili pomoci?!“ zvolal naštvaně Flavius. „Ne Legáte.“ zakroutil hlavou, „Bez magie je to příliš riskantní.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S „To on nahradí profesorku Sarricovou?“ zeptala se Khajiitka, „Po univerzitě se šušká, že prý odešla. Já jsem si myslela, že je to jen dočasný odchod... Že má nějaké poslední jinde.“ přiznala následně s mírným povzdechem. Nastala minuta ticha, prohlížel sis knihu a Khajiitka mlčela. Chvilku ticha přerušil až příchod profesorky Viciové, která si nesla sebou nějaké zdobené desky. Oblečená byla opět do svého charakteristického Morrowindského roucha. Khajiitka se ihned postavila a pozdravila ji. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako „Zničil jsi mé plány, ty bezcenný smrtelný červe!“ zařval ti v hlavě nelidský daedrický hlas, „Bothiel měla být mým nástrojem destrukce, mým šampionem pověřeným cílem!“ zaburácel hlas rozčileně znovu, „Pošetilče! Snad sis nemyslel, že bych ti vyšel vstříc a připravil se o náhradu, kterou jsi mi tak velkoryse nabídl za Bothiel.“ hlas nakrátko odezněl, „Brzy propukne její moc naplno, pocítí svoji přirozenost a sama si ke mně najde cestu. Ty ani tvé schopnosti tomu zabránit nedokáží.“ zazněl smích Daedrického pána, „Jen málokterý upír dokáže vzdorovat své přirozenosti a mé moci. Užij si své poslední dny smrtelníku tvůj osud bude už velmi brzo zpečetěn!“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulín „Prozatím to bude to nejlepší co můžeme udělat.“ přikývla Belwen a přidala do běhu, aby se stihla dostat včas do nějakého úkrytu než si vašeho přesunu někdo z jezdců všimne. Povedlo se vám to, dorazili jste do vesnice o několik málo minut dříve než jízda. Belwen se ihned přitiskla k jednomu v domů a podél jeho stěny směřovala blíže k návsi, aby měla lepší přehled o dění ve vesnici. Rozezněl se i zvon, který rozpohyboval jeden z vesničanů. Nacházel se na střeše jednoho z vyšších domů a dost obtížně se k němu lezlo, protože se muselo nejprve vylézt na strachu a následně do malé ničím nekryté věže. „THALMORŠÍ!“ křikl kdosi z vesničanů a všichni přítomní ihned zanechali své činnosti. Začali se shromažďovat a hromadně přesunovat na náves, aby uvítali své návštěvníky. „Kdyby se raději schovali... Udělali by lépe.“ konstatovala znepokojeně Belwen přitisknutá ke stěně jednoho z domů. „Pochybuji, že Thalmorší něco takového ocení.“ dodala a pootočila se k tobě, „Máš nějakou zbraň?“ „THALMORŠÍ!“ křikl znovu vesničan, který rozpohyboval zvon a vyhlížel příjezd válečníků ze střechy. Byla to však jeho poslední slova, protože byl zasažen šípem a jeho mrtvé tělo spadlo ze střechy přímo k vám. Průstřel byl přesný, přímo do hrudi. Belwen na něj jen pohlédla více se přitiskla ke stěně. Smrtelná střela vyděsila všechny vesničany, vesničanky i malé děti, které se nacházeli nastoupení na návsi. Některé to přimělo rozutéct se do svých domovů, jiní zůstali stát na místě a zděšeně vyčkávali co se bude dít. Několik mužů se zase rozeběhlo pro náčiní s cílem postavit se Aldmerské armádě na odpor. (Aldmerská hlídka dorazí následující příspěvek) --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunterCZ Revin se sehnul, popadl Ayrenn a nesl ji v náručích chodbou pryč. Taelora pokynula zbylému válečníkovi, aby jí pořádně zasvítil loučí na dveře a malby. Neušlo ti, že je válečník téměř stejně vysoký jako ty, což nebývalo s Altmerskými válečníky úplně zbytek. „Určitě má tuhý kořínek a dostane se z toho.“ odpověděla ti Taelora a věnovala svoji pozornost dveřím, „Neměli jste zbytečně riskovat.“ dodala následně a rukou přejela po šipce, kterou jsi prvně otáčela. „V jednoduchosti je krása.“ pronesla a začala postupně otáčet šipkou, nejprve míjela třetí obrázek, poté druhý a následně první. Následně vyčkala jak budou dveře reagovat. Válečník pro jistotu udělal několik kroků vzad, když zaslechl cvakání. Taelora však stále rovně, vzpřímeně a vůbec se pohnula. Zvuk cvakání pomalu odezněl a dveře se začali otevírat. Taelora rukou sáhla na svůj meč a opatrně jej vytasila, válečníkovi, který ji následoval přikázala, aby byl rovněž připravený. „Buďte připravení na cokoliv. Nevíme co si na nás přichystali.“ Neodpovězené tahy


Adrian_S	#1353 Přidané 16.07.2017 16:44
Ocenění: Příspěvek: 4322 Založený: 01.05.14	"Ahoj," pozdravím ji, "zatím tu jsme jen my dva. Chvíli počkáme, jestli dorazí ostatní. A jestli ne..." ohlédnu se na Khajiitku, "No..." "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


SuperHunter	#1354 Přidané 16.07.2017 19:11
Ocenění: Příspěvek: 3200 Založený: 15.02.12	Vytasím i svůj meč a budu je následovat


scorpioncz	#1355 Přidané 16.07.2017 21:15
Ocenění: Příspěvek: 5649 Založený: 24.05.11	"Jaké to ale štěstí, že se mezi námi mág nachází!" poklepal jsem Flaviovi na rameno a zazubil se. "Třeba dostanu slevu na nějaký oděv!" Protáhl jsem se okolo něj. Potom jsem pronesl dostatečně nahlas, aby mě slyšeli všichni, ale dostatečně slabě, aby mě nebylo slyšet uvnitř. "Dobří lidé Imperial City, nic se nebojte, jsem mág. I když to možná tak nevypadá ... Ukázal jsem na svůj vzhled. "To je taky důvod, proč jsem sem šel. Takže, vejdu dovnitř a zkusím ho vyřídit. Možná mě podcení, když právě uvidí tenhle můj stav. Pokud se mi to nepodaří do 10 minut, aniž bych vám něco zevnitř křikl, tak tam vlítněte a zabijte ho. Po boji se mnou ho bude rozhodně lehčí sejmout, než kdyby byl pln sil." Potom jsem se otočil k obchodu a pomalu, odměřeným krokem vešel dovnitř. Přitom jsem měl v jedné ruce připravenou neoblomnou ochranu a v druhé ohnivý plášť, kdyby na mě chtěl skočit nějak zezadu. "Kdo ví co ty potvory umí?"


Aurelius	#1356 Přidané 16.07.2017 21:54
Ocenění: Příspěvek: 6111 Založený: 18.07.12	→ Tah 285 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Scorpioncz „Počkej... Zabít upíra není nic snadného.“ řekl Flavius, když jsi se kolem něj prosmýkl a nadechoval se k rozmluvě. Všichni přítomní na tebe hleděli, vyslechli si co máš na srdci a následně tě podpořili tleskáním a zvoláním. Legionáři se k celé situaci nijak nevyjádřili. „Neblbni Škorpiasi.“ promluvil na tebe znovu Flavius a chytl tě tak, aby jsi bez silnějšího vytrhnutí nemohl pokračovat, „Nemůžeš tam jít sám... V těchhle hadrech a bez jakéhokoliv vybavení.“ dodal následně, „Půjdu s tebou a tyhle dva legionáři se přidají.“ poukázal na dvojici legionářů. Oba legionáři na sebe pouze koukli, ale nic nenamítli. Flavius přiložil ruku k jílci svého legionářského meče a počkal na tvoji reakci. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S „Ahoj.“ usmála se Xarie a pokynula ti na pozdrav, zároveň pozdravila i Khajiitku. „To je v pořádku. Ještě máme spoustu času. Sice jsem příliš úspěšná nebyla, ale někdo od mě také přijde.“ dodala následně a odložila si své věci na volné místo u stolu. Usadila se na volnou židli a chvilku si mlčky prohlížela knihovnu. Netrvalo to dlouho a brzy dorazilo několik vámi dotázaných noviců a novicek. Mezi prvními byla khajiitčina sestra, která se připojila ke své sestře u stolu, jako druhá dorazila mladá Dunmerka, která projevila šikovnost i na tvé přednášce. Nejspíš byla pozvána Xarií, protože se k ní ihned hlásila a obě si navzájem tykaly. Jako poslední dorazila Kirsten, která si sebou jako jediná přinesla svoji magickou hůl. „Ještě jsem chtěla zkusit Škorpiase Viciho, ale toho se mi dneska nepovedlo zastihnout... Má jisté problémy, ale určitě by se nějak dalo zařídit, aby se zúčastnil. Kdyby měl samozřejmě zájem.“ promluvila k tobě Xarie, když dořešila vše nutné s mladou Dunmerkou, která se následně zařadila stranou od ostatních jak měla zvykem. „Víc možností jsem bohužel neměla. Jeden odmítl ihned a druhý má nějakou soukromou závěrečnou zkoušku domluvenou s kolegyní Silverwoodovou a dlouho se na ní připravoval. Takže ten také odmítl.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunterCZ Vytasil jsi meč a následoval Taeloru a válečníka do síně. Válečník byl nucen mávat loučí před tebou neboť byla celá síň plně ve tmě. Teprve až když jste ušli pár kroků od dveří začala se celá síň sama od sebe prosvětlovat, louče na sloupech sami od sebe vzplály a prozářily tak celou místnost. Taelora se pouze spokojeně pousmála. Uprostřed síně se nacházel podivný oltář z písečného materiálu, klečela u něj osoba zahalená do roucha kněží a v její blízkosti klečela dvojice válečníků v plné zbroji Chrámových stráží. „Tři versus tři. To není zase tak špatné.“ pronesla následně Taelora a pohlédla na protivníky, „Vydejte mi to pro co jsem přišla. Nebo vás stihne smrt.“ řekla s důrazem. Válečníci sebou ani nepohnuli. Kněžka zvedla hlavu, vstala a lehce se pootočila ke staré Redguardce a zpod svého kněžského pláště vytáhla bílou magickou hůl se zdobeným hrotem. Zcela se otočila směrem k vám a opřela se o magickou hůl, tvář měla skrytou zlatavou maskou. Válečníci vstali, prudce se otočili a ihned se připravili k obraně. Štít měli před sebou, oštěp připravený k boji. Neodpovězené tahy


Adrian_S	#1357 Přidané 16.07.2017 22:01
Ocenění: Příspěvek: 4322 Založený: 01.05.14	"Já jen zastihl khajiitskou dvojici a Nordku. Taky jsem nebyl příliš úspěšný." pošeptám jí do ucha a otočím se na přítomné, "No, aspoň nám nezabere tolik času patřičné cvičení, vysvětlení a uvedení do toho všeho, proč tu vlastně jsme, ne?" Předstoupím před čtveřici studentů, "Jsem rád, že jste nakonec dorazili. I když je nás málo, ničemu to nevadí." nadechnu se, "Byli jste sem pozváni na konzultaci, týkající se univerzitní soutěže, která má proběhnout v brzké době. Vy, co tu jste, "ukážu na ně, "jste byli vybráni jako nejvhodnější kandidáti pro tuto soutěž, protože máte v sobě jistý talent..." Podívám se na Xarii, "Xarie, máš slovo..." zařadím se za ní a nechám ji mluvit. "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Sarako	#1358 Přidané 17.07.2017 00:45
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	,,Thera je moje!" popadnu jednu z uťatých hlav a mrštím s ní Molag Balově soše přímo do obličeje: ,,Už jednou jsem změnil její osud a udělám to klidně i podruhé, a to za jakoukoliv cenu, bude-li třeba. Takže se můžeš spolehnout na to, že tvé velkolepé plány opět pošlu s veškerou parádou do hlubin Zapomnění." vstanu a prohledám mrtvé uctívače, jestli u nich nenajdu čutory, měchy, či jiné nádoby do kterých bych mohl nabrat jejich krev (jestli něco najdu, postavím nádoby tak, abych do nich mohl nechat stéct co nejvíc krve z místa, kde měli předtím oni uctívači hlavy). Potom se s taseným mečem vrátím ke koni (co kdybych cestou zpátky narazil na další uctívače, nebo se vrátil ten co uprchl s posilami) a vyrazím zpět k Anvilu.


scorpioncz	#1359 Přidané 17.07.2017 10:45
Ocenění: Příspěvek: 5649 Založený: 24.05.11	"No budiž, dobře ... když jsme u vybavení, nemáš náhodou nějakou dýku? Opravdu musím získat zpátky ten meč, je to jako přijít o ruku.""Nebo v mém případě jako o kus duše ..." Pomyslel jsem si, ale nahlas nic o duši neřekl. "Takže, je možné, že bude neviditelný. Oni už takové schopnosti mívají ... Půjdu tam první, a když na mě zaútočí a já to nestihnu, protože jsou zatraceně rychlí a bude mě chtít pokousat, tak ho zkuste dostat. Určitě se mu bude špatně bojovat se zuby zakousnutými do mého krku. Ale teď k hlavním částem ... držte se v bezpečné vzdálenosti za mnou. Moje první kouzlo, kdyby mě chtěl z úkrytu zabít, bude plošné. Nechci nikoho ohrozit svojí sebeobranou, takže to mějte na paměti. Dále, pokud to kupec přežil, bude v područí nějakého očarování. Ano i v tomhle jsou upíři specialisté. Nezabíjejte ho, kdyžtak ho jen uspěte nějakou dobře mířenou ranou do hlavy nebo tak něco ... Tak jdeme." Pošeptal jsem svůj plán novým společníkům a ať už jsem dýku dostal nebo ne, odměřeným krokem jsem vešel dovnitř. V jedné ruce kouzlo plamenného pláště, kdyby mě chtěl zneškodnit zezadu, v druhé neoblomná ochrana proti kouzlům z druhého konce obchůdku. Cítil jsem se připravený. "Jen škoda, že nemám meč a roucho..." Posteskl jsem si v duchu, když jsem otvíral dveře a vcházel dovnitř. Upravil/a scorpioncz dne 17.07.2017 10:45


Aurelius	#1360 Přidané 17.07.2017 15:28
Ocenění: Příspěvek: 6111 Založený: 18.07.12	→ Tah 286 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Scorpioncz „Dej mu svůj meč.“ rozkázal Flavius legionáři, kterého se netýkal jeho předchozí rozkaz. Legionář nic nenamítl, ale bylo na jeho tváři vidět, že ti svůj meč dává velmi nerad, odepnul jej od opasku a podal ti ho i s pouzdrem. Všichni tví společníci přikývli, obyvatelé města postávali před domem a se zatajeným dechem vyčkávali co se bude dít. Slova legionáře bez zbraně o rozchodu ignorovali. Odměřeným krokem jsi vešel do domu. Dřevěná podlaha lehce zavrzala, připravil sis svá kouzla a pokračoval dále. V první místnosti se nacházel pult na němž leželo několik pohozených kusů šatů, figurín s vystavenými výrobky a také několik vitrín, schodiště směřující do patra a také pootevřené dveře směřující do vedlejší místnosti, právě sem vedla jedna z krvavých stop. Flavius s legionáři si od tebe udržoval bezpečný odstup, aby je nezasáhlo tvé plošné kouzlo. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S „Děkuji.“ usmála se na tebe a předstoupila tak, aby byla všem na očích, „Naše Univerzita se zapojila společně s dalšími univerzitami do soutěže, která má za cíl prověřit vaše schopnosti, dovednosti a hlavně znalosti magie. Nemám z podobnými soutěžemi příliš zkušenosti, ale vítěz této soutěže získá krom velké slávy i značnou finanční odměnu a nějaké cenné věci. Vás jsme si vybrali jako možné kandidáty.“ krátce se odmlčela, „Z vás musíme vybrat dva nejlepší, kteří se pak soutěže zúčastní. Soutěž je velmi náročná jak fyzicky tak i psychicky.“ „Protože nás tlačí čas a musíme vás připravit a zároveň z vás vybrat ty nejlepší, ale zároveň si musíte uvědomit, že se jedná o závaznou záležitost a jakmile začneme počítat s vaší účastní nesmíte už couvnout.“ pokračovala následně, „Jsem domluvená s zástupcem Arcimága, že by nám vyhradil nějaké speciální přednášky a zúčastnění by samozřejmě měli potvrzenou omluvu u přednášejících profesorů v případě, že by to nějak zasáhlo do jiné přednášky.“ „Platí to u i u profesorky Silverwoodové?“ přihlásila s jedna z khajiitek. „Samozřejmě, že platí. Omluvu vaší nepřítomnosti podepsanou Arcimágem nebo zástupcem musí respektovat každý profesor. Krom toho kolegyně Silverwoodová má dnes a zítra volno, je zastupována profesorkou Benochovou a zaskakující profesoři nijak zvlášť nepřítomnost nehrotí.“ „Zahájení celé soutěže by mělo proběhnout zde v Imperial City přímo na naší Univerzitě, alespoň tak mi to bylo řečeno. Měli by dorazit vaši protivníci společně se svým profesorským doprovodem, který by měli tvořit Arcimágové a někdo z profesorů.“ pokračovala ve vysvětlování Xarie. „To by s námi při cestě na jinou Univerzitu cestoval náš Arcimág?“ zeptala se Nordka. „Nejspíš ano. Bylo mi řečeno, že minimálně jeden člen doprovodu by měl být členem vedení Univerzity. U nás to bude pravděpodobně vždy Arcimág, protože...“ na chvilku zaváhala zdali má větu vůbec dokončit, „Protože kolegovi Globullovi už v jeho věku nedělají teleportace příliš dobře. Je s tím snad nějaký problém?“ „Ne. Jen sem se zeptala. Dokud nebudu muset cestovat s tou Thalmorskou agentkou tak zvládnu všechno a Arcimág je přesně takový jak jsem si ho představovala. Jsem naopak velmi ráda, že začal aktivně vyučovat i jiné předměty než lektvary, které stejně nikoho nebaví.“ „Tak vidíte. Jestli vás to uklidní... Náš Arcimág má mezi mágy takovou pověst, že si vás málokdo dovolí ubytovat v nějakém chlívku, alespoň máte jistotu, že s vámi budou vždy na soutěži jednat s respektem.“ zakončila s mírným úsměvem Xarie. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako „Tvoje?“ ozval se smích daedrického pána nadvlády, „Už dávno ne.“ zakončil svoji řeč a po tvém hodu hlavou o jeho sochu hlas zcela opustil tvou hlavu. Přesunul jsi se k mrtvým tělům, prohledal je, nalezl jsi dvojici měchů, kterou jsi využil k získání krve mrtvých. S mečem v ruce jsi se vrátil zpět ke koni, nasedl a vyrazil zpět k Anvilu. Po třetím uctívači nebylo ani památky. (do Anvilu dorazíš za 2 příspěvky) Neodpovězené tahy

Strana 68 z 256: 1...65 66 676869 70 71...256

Přejít na fórum:

Podobná témata

Diskuze	Fórum	Odpovězeno	Poslední příspěvek
Hrozba • Diskuze	Zdejší kobky	313	23.12.2016 21:15
Hrozba • Pilíře Vědění	Zdejší kobky	4	15.05.2016 23:33
Hunterovi povídačky, Svazek 1.: Hrozba Onyxu	» Skyrim - Váš svět	30	20.10.2012 23:48