Scorpioncz
Při tvé poznámce o Thalmorských agentech pokyvoval hlavou, když jsi vylezl z lázně s cílem navštívit holiče a nechat si udělat nový sestřih jen na tebe mávl se slovy, „Neměl obavy... Zůstanu tady.“ a ponořil se o něco hlouběji, aby si užil čisté a příjemné vody.
Tvé nohy tě mezitím zavedli až do místnosti ve které probíhala úprava vousů, účesů a mnoho jiných zkrášlovacích procedur, které měly na starost dvě starší ženy. Ani jedna z nich nevypadala nijak půvabně, ale podle všeho svoje řemeslo mistrně ovládají. Jedna z nich se tě ihned ujala, pokynula ti, aby ses posadil na dřevěnou židli a sama si ihned začala připravovat nůžky a břitvu. Druhý přes tebe mezitím přehodila červenou slabou látku.
„Jakpak si to bude pán přát?“ zeptala se jedna z žen držící v ruce břitvu, nůžky položila na menší stoleček vedle židle. „Obyčejné stříhání vás vyjde na patnáct septimů, holení je dalších deset navrch a holení dohladka je dalších pět navrch.“ začala ti pohotově oznamovat ceník aniž bys stihl zodpovědět její první otázku.
Adrian_S „Podobná šifra je hodně rozšířená mezi Císařskými legionáři sloužícími v nějaké speciální jednotce. Sice nejsou všechny stejné, ale jejich princip je velmi podobný a netrvá příliš dlouho na něj přijít.“ odpověděla ti Spellorová, „Císařští důstojníci si myslí, že jejich šifrování je dokonalé, ale...“ pousmála se, ale větu již nedokončila.
„Netrápí mě, že na mě někteří kolegové koukají skrze prsty, nechtějí se mnou mluvit a spolupracovat. Nečekala jsem, že by tomu bylo jinak.“ přiznala následně, „Vy jste mladý ambiciózní Bretonec, který hledá spojence kolem sebe pro své nekalé plány.“ lehce se naklonila přes stůl a zpříma se ti zahleděla do očí, „Nechci ani nebudu jejich součástí.“ sklonila oči na deník, „Deník vám náleží. Je to pozůstalost po vašem příbuzném. Kdyby jste nebyl příbuzný s jeho majitelem nedošlo by k tomu jemnému magickému zachvění.“ vysvětlila na závěr a naznačila ti, že se můžeš sebrat a odejít.
Sarako „Požádej Tanečnici, která tě tak velkoryse schovala. Moje děvčata toho umí mnohem více, ale jsou zvyklé dostávat za své služby odměnu. Nějaký provaz pro tebe určitě najde.“ odpověděl ti Caesar, „Čtyři odpadlíky nebude problém sehnat. Splň naši dohodu a já je mezitím kontaktuji.“ dodal následně a podrobně ti vysvětlil cestu k nejbližší svatyni Molaga Bala.
SuperHunterCZ
Přesunula jsi se blíže ke středu. Ayrenn zpozorněla a hleděla na tebe co budeš provádět. Uchopila jsi šipku a začala s ní postupně otáčet, nejprve jsi ji zastavila u druhého obrázku, cosi cvaklo. Znovu jsi chopila šipku a zatočila sní nazpět k prvnímu obrázku, opět cosi cvaklo, ale stále se nic viditelného, potřetí jsi uchopila šipku a zatočila sní, znovu se ozvalo cvaknutí, tentokrát však neustalo.
„Že by to fungovalo?“ pokrčila rameny Ayrenn a poslouchala cvakání mechanismu dveří. Cvakání postupně měnilo svůj interval a následně úplně pominulo. Jakmile se tak stalo vyjely z otvoru úzké ostré bodáky. Stála jsi přesně uprostřed, bodák, který tě mohl ohrozit se však zastavil mnohem dříve než ti mohl uštědřit nějaké zranění. Ayrenn však takové štěstí neměla. Stála bokem a dvojice rychle vyražených bodáků ji zasáhla a právě její zasažení zabránilo tvému zranění neboť celý mechanismus se rázem zastavil. Ayrenn bolestivě zaskučela. Zůstala nabodnutá, jeden z bodáků ji zasáhl přímo pod ramenem a projel skrz, druhý ji probodl nohu pod kolenem. Její zbroj si s rychlostí obou bodáků nedokázala poradit. Několikrát bolestivě zaskučela, zranění nebyla smrtelný, alespoň pro zatím. Bodáky se po chvilce začaly znovu zatahovat dovnitř a vlekli sebou i Ayrenn, která se nebyla sama schopná vyprostit. Zaslechla jsi rychlé kroky směřující k vám ze směru, kterým jste přišli až sem ke dveřím.
Tondulín „Ještě, že jsme to nechali na ráno.“ usmála se Belwen, „Vesnička je klidná přesně tak jak si ji pamatuji.“ dodala a zahleděla se směrem k vesničce. „Všechno patří do vlivu Thalmoru. Všechny vesnice a města patří pod Valenský les, který je vazalem Aldmerského spolku. Sice máme vlastní královnu, ale žijeme pod nadvládou Aldmerského spolku a jejich agentů.“
„Thalmor si ale většinou vybíjí zlost na nevinných obyvatelích vesnic, proto vědí, že jsou s námi v kontaktu. Sice ne všichni, ale většinou právě elfové z venkova stojí na naší straně a pomáhají nám, poskytují nám jídlo, informace a my se je snažíme chránit... Ale to se nám bohužel moc nedaří. Je to takový riskantní gesto od nich.“ pokračovala ve vysvětlování, „Ale po včerejšku myslím, že by tu starou zákeřnou důstojnici mohl nahradit někdo umírněnější, někdo kdo si tolik nebude libovat v mučení a násilí. Ale člověk nikdy neví. Důstojníci Thalmoru jsou většinou tvrdě vychováváni, tvrději než vy legionáři. Musí být nezlomní, autoritativní a hlavně bezmezně oddaní Thalmoru.“ krátce se odmlčela, „Pak jsou tu výjimky, který se k Thalmoru přidali, sběhli a ty měli jen zběžný výcvik a nemají zas až tolik vymatlanej mozek těmi jejich řečmi a vizemi Thalmoru.“
„Uhh... Teď jsem zněla jako Carwuša a její lekce dějepisu. I když ta by ti to podala v trošku lepší slovní formulaci a možná trošku korektněji a hlavně obsáhleji.“ zasmála se, „Ale stejně by to byla nuda. Nevybereš si.“
Seberu deník a beze slov odejdu z kabinetu. Ani se za ní neohlédnu.
Jakmile vyjdu ven, porozhlédnu se po chodbě, zda neuvidím někoho známého - mé spolužáky případně Globulla. Ať je potkám či nepotkám, jen je na dálku pozdravím a vrátím se zpět do kabinetu.
Sednu si ke svému stolu, položím deník a zamyslím se, kdo by mi s tím mohl pomoct. Ještě během této chvíle si uvědomím, zda bych stihnul některou přednášku - hlavně o pokročilejších Proměnách.
Pokud ano, vydám se na ní, v opačném případě si uvědomím, kolik je hodin a pokud bude před pátou hodinou, vezmu si seznam adeptů na soutěž a pokusím se oběhnout zbývající jedince. "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"
Rozloučím se s Caesarem se slovy: ,,Uvidíme se, až budu mít novou závěť." a vyrazím zpět do jídelny hostince, kde se podívám po tanečnici abych jí vzkázal, že Caesar vybral právě jí, aby mi obstarala nějaký delší provaz, než se za pár hodin vrátím.
Pokud bych jí tam nenašel, vzkážu vyhazovačům: ,,Caesar vybral právě onu tanečnici, co mi pomohla, aby mi obstarala nějaký delší provaz, než se za pár hodin vrátím. Kdyby jste jí náhodou viděli, nezapomeňte jí to vzkázat."
V obou případech potom opustím hostinec a proplížím se podél městských hradem ke stájím.
"Pfff lépe vycvičení než my legionáři? Moje autorita nezná hranic, nikdy jsem si nic nezlomil a oddaný jsem velmi. Navíc jsme určitě o dost lepší milenci, nepodceňuj legionáře." Trochu uraženě odpovím když Belwen začne popisovat výcvik Thalmorských důstojníků.
"Jen oholit a ostříhat, dohladka není potřeba. Ale peníze jak vidíte nemám u sebe ..." Udělal jsem gesto na svoji postavu a ručník, který byl jediným oblečením. "Bude stačit, když zaplatím při odchodu?"
Scorpioncz „Bude. Dáme vám listinu, kterou zaplatíte při svém odchodu.“ upozornila tě žena a následně se pustila do holení co nejpečlivějším způsobem jaký znala. Netrvalo dlouho a byl jsi dohladka oholený. „To bychom měli.“ pousmála se spokojeně nad svým dokonaným dílem. Druhá žena mezitím uchopila nůžky a vystřídala kolegyni s břitvou. Opatrně, přesto velmi rychle a zručně zahájila stříhání vlasů. Uplynulo několik málo minut a byla se svojí prací hotova. Byl jsi dohladka oholený a své vlasy jsi měl nakrátko ustříhané a upravené.
„Tady máte.“ řekla žena, která ti mezitím vystavila účet a podívala ti podepsaný papír s načmáranou částkou, kterou jsi skoro ani nedokázal přečíst, protože se číslu podobala jen velmi vzdáleně. „Přijďte zas.“ dodala následně, když tě druhá žena zbavovala ručníku, který přes tebe předtím přehodily.
Adrian_S
Sebral jsi deník, zvedl se a bez jediného slova vyrazil pryč z kabinetu. Altmerka na tebe hleděla s vážnou tváří, teprve až když jsi sáhl na kliku promluvila k tobě, „Nemáte zač.“ byla to poslední věta, kterou jsi od ní slyšel. Zabouchl jsi dveře a odebral se ke svému kabinetu. Na chodbě před kabinetem Fairwen Spellorové se nikdo nenacházel.
Teprve až když jsi míjel Globullův kabinet spatřil jsi před ním nějakého mága v červeném rouchu, které bylo náramně podobné členům Císařských mágů. Tvář měl však zakrytou červenou kápí a nebylo tak poznat o koho se jedná. Globullus postával před svými dveřmi do kabinetu s rukami sepnutými hledíc přímo na svojí návštěvu. „Lituji, ale Arcimág momentálně vyučuje.“ řekl osobně v červeném rouchu, „Ani si nemyslím, že se jeho postoj vůči Císařským mágům nějak změnil. Změna vašeho vedení sice podle Arcimága vítaná, ale vedení Univerzity se usneslo, že i nadále odmítáme jakékoliv formy vzájemné spolupráce.“ dodal následně klidným hlasem. „Proto si myslím, že je zbytečné, aby jste vyčkával až jeho přednáška skončí.“ „Vrchní Císařský mág Stenus Tarn, ale trval na tom, abych jeho návrh přednesl Arcimágovi.“ stál si za svým Císařský mág, který měl o něco hrubší hlas, „Veškeré podmínky a výhody vzájemné spolupráce jsou sepsané v tomto dokumentu, který mám předat pouze jemu.“ dodal následně a poukázal na listinu, kterou svíral v levé ruce. „Vy Císařští mágové jste děsně neodbytní.“ povzdechl si Globullus, „Fajn. Pokud se vám tu chce čekat, můžete. Já mám ještě nějaké své povinnosti takže se vám již více věnovat nemohu.“ zaznělo z chodby naposled.
Odemkl jsi dveře do svého kabinetu a vešel. Selena byla stále ještě pryč. Zavřel jsi za sebou dveře a odebral se ke svému stolu, posadil se a položil před sebe deník.
Protože jsi ukončil přednášku o něco dříve (přednáška byla původně situovaná na necelé dvě hodiny, ale ty jsi ji stihl o trošku dříve ukončit) stihl by jsi přednášku o Magii Obnovy (začátek v 14:15), kterou má přednášet profesorka Mirabelle Sarricová a přednášku o Elementová magii (začátek ve 14:15), kterou má přednášet profesor Belius Arterius. V sedm hodin pak začíná přednášky profesorky Xarie Vici.
Momentálně je něco málo mezi 14:35 až 14:40, obě přednášky by měli skončit v 15:15.
Sarako
Caesar na vaše rozloučení pouze přikývl hlavou, nevyjádřil spokojenost, nýbrž pouze přikývl. Opustil jsi soukromí salónek a vrátil se zpět do hlavní místnosti hostince. Oba vyhazovači si tě změřili pohledy, ale nic nenamítli. Najít blonďatou tanečnici nebylo nic těžkého. Zrovna obsluhovala jednoho z opilejších námořníků. Odchytl jsi jí když se vracela s prázdným půllitrem k baru. „Jistě. To nebude problém.“ odpověděla ti stroze a ladnou chůzí pokračovala ve své práci.
Opustil jsi hostinec, proplížil jsi se přes přístav a pokračoval podél hradby až na cestu, poté jsi pokračoval až ke stájím. Dostal jsi se k nim zadem, zadní okno bylo pootevřené a z vnitřku domu ve kterém žil majitel stájí vycházelo tlumené světlo. Stále v níž bylo ustájeno hned několik koní se nacházela hned vedle.
Po hlavní cestě jela čtveřice hlídkujících legionářů, jejich koně udržovali rychlejší tempo a legionáři se občas rozhlídli, aby prověřili okolí, které měli za úkol střežit. Neušlo ti, že směřovali od nedalekého stavění ze kterého stoupal k oblakům kouř z komína. Příslušnost legionářů odhaduješ na Osmou legii. Čtveřice legionářů se u stájí příliš dlouho nezdržovala. Pouze očima za jízdy zkontrolovali své okolí, ačkoliv toho v té tmě moc nevidět nemohli a poté vyrazili po hlavní cestě dál. Jediné co účinně vyzrazovalo ve tmě jejich polohu byla trojice loučí. Nakonec zcela zmizeli za zatáčkou, která se nacházela na opačné straně hradeb než podél kterých jsi šel.
Tondulín
Belwen se rozesmála, smála se dlouho, tvá slova ji nejspíš hodně pobavily. Když potlačila smích, podívala se na tebe, „Zase si tak nefandi.“ na chvilku odvrátila hlavu, „Podle čeho usuzuješ, že legionáři jsou lepší milenci?“ zeptala se následně, „Měl jsi snad nějakou milenku legionářku?“ tázavě se na tebe podívala, „Nebo nějakou Aldmerskou válečnici v zářivé zlatavé zbroji?“
Trochu si zakleju, že jsem nestihl jednu z přednášek, které jsem chtěl navštívit. Vzhledem k tomu, že mám teďka čas, vyjdu ven z kabinetu (zamknu), a podívám se po chodbě, zda neuvidím některé studenty ze seznamu "kandidátů". Pakliže ano, zastavím je, vyruším na moment a požádám, zda by nepřišli do knihovny na pátou hodinu. "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"
"Já ale nechtěl úplně dohladka! Vypadám pak moc mladě! No na tom už teď asi nesejde ... Díky moc, na shledanou." Převzal jsem papír s doufáním, že je voděodolný nebo tak něco, protože pára mu asi moc svědčit nemůže.
Odebral jsem se zpět k Flaviovi s trochu zmateným výrazem. "Tohle jsem na těhlech lázních nikdy moc nepochopil. Co těm mám dělat s tím papírem když namokne?" Zasmál jsem se a šel si ještě trochu užít lázní.
Potichu se připlížím do stájí. Pomalu přijdu k jednomu z koní (ne k nějakému mezkovi, ale k nějakému na první pohled rychlejšímu jezdeckému), pohladím ho po krku, aby nějak neznervózněl z mojí přítomnosti a nesplašil se, nasadím mu sedlo (pokud ho již nemá na sobě), vezmu ho za uzdu, v rychlosti ho vyvedu před stáj, a nasednu na něj, přitom si po celou dobu dávám velký pozor na přítomnost podkoního a možný návrat hlídkujících legionářů. Ohradu, která mi bude stát v cestě, nechám koně přeskočit, a co nejrychleji pokračuji se po cestě rovnou k Molag Balově svatyni.
Scorpioncz „Oh! Pardon...“ zvolala žena, která měla na starosti tvé holení, „Omlouvám se.“ přidala následně omluvu zatím co jsi přebíral papírek. Jen jsi zamířil ke dveřím a dvojice žen se ihned pustila do konverzace plné drbů a pomluv ostatních méně oblíbených zaměstnanců lázní. Flavius se nacházel na stejném místě, nebyl však sám. Společnost mu dělala Blondýnka, kterou zdravil při příchodu.
„Zaplatíš si pokutu.“ odpověděl ti Flavius se smíchem ke kterému se přidala i Blondýnka, „Docela tučnou. Nejhorší na tom je, že ta ženská - vrátná - má přehled a všimne si, že jsi ostříhaný. “ upozornil tě následně, „Ale z toho si nic nedělej. Já už to platil pětkrát.“ mávl rukou nakonec.
Adrian_S
Odebral jsi se pryč z kabinetu, zamkl za sebou dveře a pokračoval po chodbě ve snaze najít nějakého novice ze seznamu. Na chodbě bylo poloprázdno, sem tam se kolem tebe mihl nějaký mladý novic, který zde může být sotva pár dní, protože jsi ho tu nikdy neviděl, ale nikdo ze starších se po chodbě nepotuloval. Císařský mág, který netrpělivě vyčkával na schůzku s Arcimágem přešlapoval z místa na místo před Arcimágovou komnatou, občas se rozhlédl a pak zase začal přešlapovat z místa na místo. Globullus ho nechal samotného bez dozoru.
Přesunul jsi se po schodišti dolů do velkého sálu, ale ani tam jsi příliš nepochodil. Spatřil jsi akorát profesorku Jannusovou, která si prohlížela zamyšleně jednu ze soch předchozích Arcimágů. Dvojice mladých noviců seděla pod jednou z nich a učili se společně z jedné knížky nějaká základní kouzla školy destrukce, ale pouze teoreticky, nahlas si předříkávali zaklínadla, ale kouzlo naostro nevykouzlili.
V době přednášek je většina noviců s větším zájmem o magii (mezi ně patří pochopitelně i ty co máš na seznamu)
na přednáškách. Málokterý novic/novicka z tvého seznamu si nechá nějakou přednášku utéci.
Sarako
Potichu jsi se proplížil ke stáním, neslyšně otevřel branku a vklouzl do stojí. Ihned jsi začal hledat nějakého schopnějšího koně. Nebylo to příliš těžké, většina z nich vypadala schopně až na jednoho starého osla, který zrovna jedl. Vybral sis jednoho ze schopných koní, pohladil jej po krku a opatrně mu nasadil sedadlo, které bylo společně s dalšími posazené na dřevěném trámu. Kůň sebou trochu cukl, ale nakonec se uklidnil a dovolil ti sedadlo nasadit bez větších problémů, vyvedl jej před stáje a nasedl na něj.
Pobídl jej a rychlým tempem jsi vyrazil k svatyni, kterou ti popsal Caesar. Podle jeho vyprávění se sice nejedná o původní svatyni, která by pamatovala většinu ér, ale vyznavači Molaga Bala se k ní i přesto chodí. (ke svatyni dorazíš za 2 příspěvky)
Tondulín „Ahá... 'pár' kamarádek, které byly něco víc než jen 'kamarádky'.“ ušklíbla se, odvrátila hlavu a zadívala se na vesničku. Cosi upoutalo její pozornost, protože již více nepromluvila, pouze přimhouřila oči a upřeně zírala na jednu z cest vedoucích do vesničky. Nedokázal jsi na tu dálku přesně rozeznat o koho se jedná, ale šlo o větší počet postav jedoucích poměrně dost rychle, směřovali k vesnici.
„Poklidný život vesnice končí...“ povzdechla si Belwen, „Musíme se dostat do té vesnice. Carwuša by chtěla, abychom jim pomohli... I když to bude dost riskantní.“ dodala pohotově a postavila se na nohy.
"Ayrenn!" vykřiknu a vrhnu se k Ayrenn ve snaze jí pomoct.
Jednou rukou jí chytnu kolem pasu a pokusím se jí zastavit, aby se dále nepohybovala společně z bodci a ty sami vyjely.
Druhou rukou budu aplikovat hojivý dotek, ale ne natolik aby se rány zavřely kolem bodců, které ještě nejsou venku.
Pokud se mi úspěšně podaří dostat Ayrenn dolů z bodců, pomalu jí položím na zem a pokusím se za pomoci magie stabilizovat její stav. Při tom na ní budu stále mluvit a ujišťovat se, že je při vědomí.
"O trošku víc ano, přesně tak, měli jsme určité společné zájmy, hlavně v noci." Zasměju se. "Tak pojď, mám chuť si pořádně zabojovat." Vstanu, nabídnu Belwen pomoc se vstáváním a veselou rychlou chůzí zamíříme k vesnici.
Půjdu do knihovny, kde jsem domluvil sraz s účastníky soutěže."Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"
"No, raději to půjdu zaplatit, dokud jsem to ještě nenamočil. Nevím kolik jsi mi přinesl a nechci polovinu nechat v lázních. Za chvilku se vrátím!" Poznamenal jsem s úsměvem a šel to zaplatit té babizně co to tam vybírá.
Při té příležitosti jsem si i zkontroloval kolik finančních prostředků vlastně momentálně mám.
Scorpioncz
Flavius přikývl. Odebral jsi se pryč z lázní zpět do převlékárny, otevřel skříň ve které jsi měl uschované věci a vzal si měšec se kterým jsi se pak odebral na recepci. Žena se na tebe podívala, vrátila několik Septimů rudovlasé altmerce, která byla již připravená k odchodu a ihned se šla věnovat tobě. Altmerka (graf. vzhled - zde) se na tebe při odchodu podívala, mírně se usmála, pozdravila a mizela dveřmi ven.
Vysypal jsi z měšce požadovanou částku a zaplatil ji. Žena pouze spokojeně přikývla a zmačkala papír, který jsi dostal. Během přepočítání svých peněz jsi napočítal celkem 487 Septimů. „Jste jeden z mála co to přišel zaplatit včas.“ pronesla, „Ta před vámi měla namále, ale umí nějaké zaklínadla a ty jí protentokrát před pokutou zachránily.“ dodala a spokojeně schovala peníze do přihrádky ve stole.
Adrian_S
Odebral jsi se po schodišti do patra a následně do knihovny. Neušlo ti, že Císařský mág stále postává u komnaty Arcimága a docela rychle se vzdálil během tvého průchodu kolem od dveří a zámku samotného, pohotově tě pozdravil a poté jsi o něm ztratil přehled, protože jsi zabočil do knihovny. V knihovně bylo rušno. Kulatý stůl byl plný knih, které nebyly ani roztříděné, různě na sobě byly poházené, různě pootevírané jakoby někdo něco narychlo hledal, ale nebyl příliš úspěšný.
„Našla jsi něco?“ ozval se Valindorův hlas zpoza jedné z knihoven (knihovny mu brání ve výhledu na dveře, pravděpodobně tak ani nezaznamenal tvůj příchod)„Protože už jsme to tu překopali několikrát a furt nic.“ „Ne. Nenašla, ale musí to tu být. Před lety jsem tu knihu měla půjčenou... Určitě se neztratila.“ odvětila mu Silverwoodová skrytá za jinou z knihoven. „Víš kolik noviců a novicek tu za tu dobu prošlo?“ zazněl opět Valindorův hlas, „Profesorů a profesorek? Každý něco potají stopí, ukradne nebo zničí. Já si fakt myslím, že to tu není.“ „Nemysli a hledej Valindore!“ ozvala se rázně. Valindor cosi zamumlal.
Chvilku po tobě dorazila do knihovny i jedna z Khajiitek, dvojčat. Bohužel nejsi schopen rozeznat o kterou z dvojčat se přesně jedná. (ještě je dostatek času, jednotlivý kandidáti se budou postupně scházet, někteří se účastní přednášek takže dorazí v přesně sjednaný čas, mohou se však i pozdit nebo dorazit dříve)
Tondulín
Belwen se pouze ušklíbla, ale nijak tvá slova více nekomentovala. Využila tvé pomoci, pomohl jsi jí vstát a poté se vyrazil směrem k vesnici rychlejší chůzí. Belwen, která neměla ani zdaleka veškeré své vybavení na které byla zvyklá zamlkle sledovala blížící se skupinu válečníků.
„Pronikneme do vesnice a zjistíme co se bude dít. Musíme jít na to opatrně.“ řekla následně, „Jsme jen dva a nevíme jak budou reagovat místní. Klidně se mohou pod nátlakem otočit proti nám a vydat nás napospas, proto buď opatrný a s nikým se moc nedávej do řeči a příliš na sebe neupozorňuj. Né každý stojí na naší straně.“
SuperHunterCZ
Popadla jsi Ayrenn jednou rukou kolem pasu a druhou jí přiložila na zraněné místo v horní části těla. Začala jsi sesílat léčivé kouzlo 'hojivý dotek', ale dala si přitom záležet, aby jsi ránu zcela neuzavřela. Zastavené tělo pomalu opustilo odsouvající se bodce a rány se uvolnily a začaly silně krvácet. Ránu v horní části těla jsi stihla již aplikovaným kouzel uzavřít zcela a zastavit tak krvácení.
„Cítím... Cítím se... Tak slabá...“ mumlala a přitom přemáhala své oči, aby se zcela nezavřely. Položil jsi jí na zem a začal ošetřovat zranění ve spodní části těla. Zvuk rychlých kroků, kroků těžkých zbrojí sílily. Během chvíle se z neozářené chodby vynořila trojice postav. Dvojice Aldmerských válečníků v plné zbroji a plnou přilbou v čele s redguardkou Taelorou. Zatím co válečníci se pouze rozhlíželi a nevěděli co dělat, stará Redguardka se pohotově snesla k zemi, klekla si a přiložila ruku na hlavu zesláblé Ayrenn. „Hroty jsou staré a otrávené. Do jejího těla se dostal jed.“ hlásila s ledovým klidem a přitom pohlédla na jednoho z válečníků, „Budeme ji muset odnést, protože tady jí nepomůžeme.“ přesunula své oči na tebe, „Revine.“ zvolala a jeden z válečníků přistoupil blíže, „Odnes ji rychle ven z chrámu. Nahoře se jí už někdo ujme.“
"Ahoj!" pozdravím tiše Khajiitku a ukážu ji na volný stůl, ke kterému se posadíme. Cestou jí budu říkat, "Jsem rád, že jsi přišla, i když sama. Zatím tu jsme první, tak chvíli počkáme, až dorazí ostatní, ano?"
Nabídnu ji místo k posazení a zeptám se, "Tak, co? Natěšená?"
Jestli nás zpozorují Valindor se Silverwoodovou, jen se ozvu, "Potřebujete pomoct?"
Budu čekat společně s Khajiitkou do té doby, než dorazí Xarie a ostatní."Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"
"Říkáte, že to je magička? Asi bych se neměl divit ... altmeři kouzlit umí." Podotkl jsem zamyšleně a vyrazil zpět k Flaviovi. Vlezl jsem do lázně a jen tak se znuděně zeptal, "Tak jak? Budeme se tu ještě válet, nebo už vyrazíme?"
Scorpioncz „Pěkně namyšlená.“ pronesla žena s opovržením. Vrátil jsi se zpět k Flaviovi, který už pozvolna opouštěl lázeň. Nacházel se zrovna na schodišti, když jsi jej zastihl. „Vyrazíme. Scipio a zbytek rodiny by si dělal zbytečné starosti.“ odpověděl ti pohotově a rozhlédl se po lázních.
Adrian_S „Sestra dorazí za chvilku. Trošku se opozdila.“ vysvětlovala cestou k volnému místu u stolu. „Děkuji. Trošku.“ usmála se, když jsi jí ukázal ať se posadí na židli a optal se jí zdali se těší. Dvojice profesorů hledající mezi knihami teprve teď vyšla z uliček, aby si udělali přehled o tom kdo nový přišel do knihovny. Oba na sobě měli tytéž roucha ve kterých jsi je viděl naposled, akorát byly špinavější.
„Ne. Nepotřebujeme.“ odbyla tvou žádost o pomoc Silverwoodová a podívala se na Valindora, který by jí možná i býval přijal, ale rozhodnutí ponechával na své kolegyni. „Zkusím ještě projít zápisy vypůjčených knih.“ pronesla směrem k Bosmerovi, který jen přikývl a zašel zpět do uličky prohlédat jinou knihovnu. Khajiitka na tebe jen překvapeně pohlédla a pokrčila rameny. Silverwoodová se přesunula ke knize se zápisy vypůjčených knih a rychle je lustrovala ve snaze najít někoho kdo by si půjčit knihu po které tak usilovně pátrají.
Sarako
Přiměl jsi svého koně zpomalit. Lesní cesta, kterou jsi směřoval k svatyni se začala tenčit a blížit ke konci. Byla úzká, vyšlapaná vyznavači Daedry, kteří ji zjevně hojně využívali. Když jsi došel až na konec spatřil jsi větší porost keřů, který bylo nutné překonat, aby jsi se dostal ke stále do níž byla vytasená podobizna Daedry. Kolem se nacházela čtveřice postav, nejspíš vyznavači.
Tondulín
Belwen se pouze ušklíbla, ale nijak tvá slova více nekomentovala. Využila tvé pomoci, pomohl jsi jí vstát a poté se vyrazil směrem k vesnici rychlejší chůzí. Belwen, která neměla ani zdaleka veškeré své vybavení na které byla zvyklá zamlkle sledovala blížící se skupinu válečníků.
„Pronikneme do vesnice a zjistíme co se bude dít. Musíme jít na to opatrně.“ řekla následně, „Jsme jen dva a nevíme jak budou reagovat místní. Klidně se mohou pod nátlakem otočit proti nám a vydat nás napospas, proto buď opatrný a s nikým se moc nedávej do řeči a příliš na sebe neupozorňuj. Né každý stojí na naší straně.“
SuperHunterCZ
Popadla jsi Ayrenn jednou rukou kolem pasu a druhou jí přiložila na zraněné místo v horní části těla. Začala jsi sesílat léčivé kouzlo 'hojivý dotek', ale dala si přitom záležet, aby jsi ránu zcela neuzavřela. Zastavené tělo pomalu opustilo odsouvající se bodce a rány se uvolnily a začaly silně krvácet. Ránu v horní části těla jsi stihla již aplikovaným kouzel uzavřít zcela a zastavit tak krvácení.
„Cítím... Cítím se... Tak slabá...“ mumlala a přitom přemáhala své oči, aby se zcela nezavřely. Položil jsi jí na zem a začal ošetřovat zranění ve spodní části těla. Zvuk rychlých kroků, kroků těžkých zbrojí sílily. Během chvíle se z neozářené chodby vynořila trojice postav. Dvojice Aldmerských válečníků v plné zbroji a plnou přilbou v čele s redguardkou Taelorou. Zatím co válečníci se pouze rozhlíželi a nevěděli co dělat, stará Redguardka se pohotově snesla k zemi, klekla si a přiložila ruku na hlavu zesláblé Ayrenn. „Hroty jsou staré a otrávené. Do jejího těla se dostal jed.“ hlásila s ledovým klidem a přitom pohlédla na jednoho z válečníků, „Budeme ji muset odnést, protože tady jí nepomůžeme.“ přesunula své oči na tebe, „Revine.“ zvolala a jeden z válečníků přistoupil blíže, „Odnes ji rychle ven z chrámu. Nahoře se jí už někdo ujme.“
Copyright
PHP-Fusion 2002-2012 Nick Jones. Released as free software without warranties GNU Affero GPL v3.
Grafika: Zarath, Kod:
SkyrimAdmin, Puvodni
theme: Stryker &
WhoCare, nahled puvodniho designu zde. Bez souhlasu autora je prisne zakazano z webu kopirovat text a obrazky.