The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite - Diskuzní fórum: Alduinův syn

Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE

Prastaré Archívy: Arena

Let´s learn some lore

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Víte že..

Sdílet

Číst diskuzi

The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite » The Elder Scrolls V : Skyrim » » Skyrim - Váš svět

Právě je zde: 1 host(ů)

Strana 5 z 16: 1 2 3 456 7 8...16

Alduinův syn
DragonOzzy	#81 Přidané 05.06.2012 20:10
Ocenění: Příspěvek: 249 Založený: 18.04.12	Mopidu napsal: to jo... S Deníkem Cizince je to škoda Můžu se teda zachovat jako svině a udělat to tak, že Princ Zaratha "oživil" aby mu teď byl věrný? O_O"



lucky999	#82 Přidané 05.06.2012 20:50
Příspěvek: 134 Založený: 19.12.11	DragonOzzy napsal: „Promiň, cizinče, všichni ostatní jsou zrovna na Balugově rapovém koncertu.“ Zavrtěl hlavou. Dořiti! To "dořiti" se tam moc nehodí. „Hele, osobo…“ Cicero zamával mešcem. „Nešlo by to nějak zařídit? Cicero má peníze.“ Ork se na nás obořil. „To si myslíte, že svátost orků, to, že v téhle pevnosti smíme žít pospolu tak, jak by si to přál náš daedrický pán podle našich zvyků a našich zákonů, myslíte si že za peníze koupíte právo porušit naši…“ „Cicero má u sebe ještě více peněz.“ „Dobře, domluveno…“ To je BEST *Smrt je jen další cesta, kterou musíme jít.* (Gandalf) 95% teenagerů by brečelo, kdyby vidělo Justina Biebra na vrcholku mrakodrapu, kde by se chystal skočit. Já patřím k těm 5%, kteří by si přinesli popcorn a řvali by skoč, skoč!!! - bylo by o pitomce míň (opět Gandalf )


DragonOzzy	#83 Přidané 05.06.2012 20:59
Ocenění: Příspěvek: 249 Založený: 18.04.12	lucky999 napsal: DragonOzzy napsal: „Promiň, cizinče, všichni ostatní jsou zrovna na Balugově rapovém koncertu.“ Zavrtěl hlavou. Dořiti! To "dořiti" se tam moc nehodí. „Hele, osobo…“ Cicero zamával mešcem. „Nešlo by to nějak zařídit? Cicero má peníze.“ Ork se na nás obořil. „To si myslíte, že svátost orků, to, že v téhle pevnosti smíme žít pospolu tak, jak by si to přál náš daedrický pán podle našich zvyků a našich zákonů, myslíte si že za peníze koupíte právo porušit naši…“ „Cicero má u sebe ještě více peněz.“ „Dobře, domluveno…“ To je BEST Občas mi to ujete T_T


hRDLA	#84 Přidané 05.06.2012 23:48
Ocenění: Příspěvek: 7997 Založený: 27.10.11	Sice rap koncert a album trochu mimo mísu , ale jinak


DragonOzzy	#85 Přidané 08.06.2012 21:51
Ocenění: Příspěvek: 249 Založený: 18.04.12	Co tak v povídce používat ve větách, kdy dotyčný mluví dračí řečí Slovenštinu? :3


Mopidu	#86 Přidané 08.06.2012 22:15
Ocenění: Příspěvek: 7820 Založený: 16.05.12	To by bylo zajímavé


nagasadowcz	#87 Přidané 09.06.2012 01:13
Ocenění: Příspěvek: 7927 Založený: 05.10.11	Tak ta rap vložka mi tam, přiznám se, vůbec nesedí, ale jinak je to fajn Upravil/a nagasadowcz dne 09.06.2012 01:55 Oficiálně jsem Naga, Svatý Sudí, ale říkejte mi Naga


Chell	#88 Přidané 09.06.2012 07:09
Ocenění: Příspěvek: 1243 Založený: 10.03.12	DragonOzzy napsal: Co tak v povídce používat ve větách, kdy dotyčný mluví dračí řečí Slovenštinu? :3 môžeš to skúsiť ale ak ju budeš veľmi przniť tak ťa stopnem O.K? SOM DIEVČA!! A AK TO NIEKOMU EŠTE RAZ UNIKNE TAK BUDETE LUTOVAŤ!! Uctievam mopidu daedrickú pani spamerstva. Zoznámte sa: Alex<3 Mercer, najcharizmatickejší vírus pod virtuálnym slnkom... na to že je v podsate mŕtvy vyzerá podozrivo dobre, nemyslíte?


Chell	#89 Přidané 09.06.2012 07:32
Ocenění: Příspěvek: 1243 Založený: 10.03.12	lucky999 napsal: nádhera skvěle píšeš. Já taky začla psát i když to ze Skyrimem má společné jen detaily, ale dávat to sem asi nebudu. prečo nie? SOM DIEVČA!! A AK TO NIEKOMU EŠTE RAZ UNIKNE TAK BUDETE LUTOVAŤ!! Uctievam mopidu daedrickú pani spamerstva. Zoznámte sa: Alex<3 Mercer, najcharizmatickejší vírus pod virtuálnym slnkom... na to že je v podsate mŕtvy vyzerá podozrivo dobre, nemyslíte?


Chell	#90 Přidané 09.06.2012 07:35
Ocenění: Příspěvek: 1243 Založený: 10.03.12	bwt mne sa náhodou ten rap a album ľúbi. máme podobné myšlienky SOM DIEVČA!! A AK TO NIEKOMU EŠTE RAZ UNIKNE TAK BUDETE LUTOVAŤ!! Uctievam mopidu daedrickú pani spamerstva. Zoznámte sa: Alex<3 Mercer, najcharizmatickejší vírus pod virtuálnym slnkom... na to že je v podsate mŕtvy vyzerá podozrivo dobre, nemyslíte?


DragonOzzy	#91 Přidané 09.06.2012 09:51
Ocenění: Příspěvek: 249 Založený: 18.04.12	Se teď rozhoduju zda bude lámaná slovenština jazykem zapřísáhlých, nebo pro místa kde dotyčný mluví dračí řeči, spisovnou slovenštinu bohužel úplně neumím takže to bude trochu zlámané ale snad mi to půjde napodobit věrohodně


Chell	#92 Přidané 09.06.2012 10:29
Ocenění: Příspěvek: 1243 Založený: 10.03.12	pre dračiu reč! nn vážne ak ju dáš zaprisahaním nebude to od teba voci slovákom pekné. ak chceš môžem ta upozorniť ak napíšeš po slovensky velkú blbosť SOM DIEVČA!! A AK TO NIEKOMU EŠTE RAZ UNIKNE TAK BUDETE LUTOVAŤ!! Uctievam mopidu daedrickú pani spamerstva. Zoznámte sa: Alex<3 Mercer, najcharizmatickejší vírus pod virtuálnym slnkom... na to že je v podsate mŕtvy vyzerá podozrivo dobre, nemyslíte?


nagasadowcz	#93 Přidané 09.06.2012 11:49
Ocenění: Příspěvek: 7927 Založený: 05.10.11	Aj Bogovia, či to je taki problem zrobiť cosyk radoby narěčnego, taki aky mix medzi CZ, SK, PL atd.? Šak invencia, invencia, snaž sa autore! Jsem musel Oficiálně jsem Naga, Svatý Sudí, ale říkejte mi Naga


DragonOzzy	#94 Přidané 09.06.2012 14:24
Ocenění: Příspěvek: 249 Založený: 18.04.12	Chell napsal: pre dračiu reč! nn vážne ak ju dáš zaprisahaním nebude to od teba voci slovákom pekné. ak chceš môžem ta upozorniť ak napíšeš po slovensky velkú blbosť vdaka, kdybych napsal něco blbě, dej mi vědět


Chell	#95 Přidané 09.06.2012 14:47
Ocenění: Příspěvek: 1243 Založený: 10.03.12	O.K SOM DIEVČA!! A AK TO NIEKOMU EŠTE RAZ UNIKNE TAK BUDETE LUTOVAŤ!! Uctievam mopidu daedrickú pani spamerstva. Zoznámte sa: Alex<3 Mercer, najcharizmatickejší vírus pod virtuálnym slnkom... na to že je v podsate mŕtvy vyzerá podozrivo dobre, nemyslíte?


lucky999	#96 Přidané 09.06.2012 15:09
Příspěvek: 134 Založený: 19.12.11	Chell napsal: lucky999 napsal: nádhera skvěle píšeš. Já taky začla psát i když to ze Skyrimem má společné jen detaily, ale dávat to sem asi nebudu. prečo nie? Nevím. Ještě si to rozmyslim. *Smrt je jen další cesta, kterou musíme jít.* (Gandalf) 95% teenagerů by brečelo, kdyby vidělo Justina Biebra na vrcholku mrakodrapu, kde by se chystal skočit. Já patřím k těm 5%, kteří by si přinesli popcorn a řvali by skoč, skoč!!! - bylo by o pitomce míň (opět Gandalf )


nagasadowcz	#97 Přidané 09.06.2012 15:11
Ocenění: Příspěvek: 7927 Založený: 05.10.11	Čím víc pokračovacího pohodového čtiva, tím líp. Nemůžu furt číst Kinga a Sapkowskeho s Tolkienem. A mangu. A pověsti. A tak vůbec Oficiálně jsem Naga, Svatý Sudí, ale říkejte mi Naga


Mopidu	#98 Přidané 09.06.2012 15:16
Ocenění: Příspěvek: 7820 Založený: 16.05.12	Jo stará dobrá manga.... Když se nudím, to první po čem hrábnu když nemůžu na komp


hRDLA	#99 Přidané 09.06.2012 15:18
Ocenění: Příspěvek: 7997 Založený: 27.10.11	nagasadowcz napsal: Čím víc pokračovacího pohodového čtiva, tím líp. Nemůžu furt číst Kinga a Sapkowskeho s Tolkienem. A mangu. A pověsti. A tak vůbec No vidíš, zrovna jsem začal číst trilogii pána prstenů v aj. Ale zpět k tématu, ať to tu Ozzy nemá zaspamované. Kdy bude další díl?


DragonOzzy	#100 Přidané 09.06.2012 15:53
Ocenění: Příspěvek: 249 Založený: 18.04.12	část čtrnáctá: Temné bratrstvo navždy! Dnes uděláme radost zástupcům „něžného“ pohlaví, mezi čtenáři Maria „Mezi námi děvčaty, hned jsem věděla, že Gurmet je žena. Nedokážu si představit, že by mužský tak dobře vařil… Byla mi čest paní, vařit pro císaře, a ještě k tomu s Gurmetem!!!“ Nenápadně jsem nad rozplávající se redguardkou protočila oči. Díkybohu, že ji nenapadlo náš výtvor ochutnat. „Tajná přísada“ totiž nesedne každému. Teda vlastně nikomu, kdo má v plánu dožít klidného stáří. „Už jsme tady…“ Kuchařka se nadechla. „Uh, nesmím panikařit, nesmím panikařit!!!“ Utřela si pot z čela a na poslední chvíli se jednou rukou upravovala, zatímco držela v druhé ruce hrnec s pokrmem, na který císař do smrti nezapomene. Vešli jsme do hodovní síně, ve které už čekal císař. Vyslechla jsem si jeho aristokratické vtipkování mezi přítomnými šlechtici a začala podávat pokrm. „Aaaa pint magnifique, podle mne váš nejlepší recept Gurmete… Hm musím ochutnat…“ Zazubila jsem se a pomalu začala hledat únikový vchod, podle instrukcí, které mi dala Astrid. Za dvojicí stráží jsem za hodovním stolem spatřila dveře. Povedou určitě na hradby a pak ven. „Moment… Cítím se nějak… Nespletli jste nějakou přísa…“ Císař se chytil za hrudník a zhroutil se na zem. Kuchařka začala křičet, aristokraté utíkat od stolů, jeden na poslední chvíli vyplivl sousto. Miluji tyto chvíle. Stráže se ještě nestihly vzpamatovat a já strhla ze sebe oblečení kuchaře, pod kterým jsem měla zbroj temného bratrstva. Rozhodně se to na útěk hodí víc. Rozběhla jsem se ke dveřím. Dvojice stráží se mne potřebovala zastavit, ale pro mne to byla překážka až jako stoh slámy pro rozzuřeného býka. Vytasila jsem dýku a vyskočila. Přeletěla jsem vedla prvního strážce a ještě ve vzduchu jsem mu podřezala hrdlo. Dopadla jsem přímo na druhého, kterého jsem povalila na zem. Olízla jsem si rty. Dnešní dávku krve jsem ještě neměla… Rychlá svačinka neuškodí. Zabořila jsem tesáky do jeho krční tepny… Konečně. Doběhla jsem z hradeb na můstek, který vedl do věže, ze které jsem měla seběhnout do ulic Samoty a odtud utéct. Zastavil mne však podezřelý zvuk… Tleskání. „Musím uznat…“ Nahoře na balkónku kamenné věže přede mnou se objevil… Velitel Maro. „…že tohle byl ten nejotravnější a nejméně sympatický dvojník, kterého kdy císař měl. Kdyby tě tvůj „přítel“ ze svatyně nezaprodal, dnes by již pravý císař nebyl mezi živými.“ Stála jsem jako zkoprnělá. Někdo mne zradil… Nebudu si nalhávat, měla jsem s tím počítat, šlo to až moc hladce. A asi nebude žádné překvapení, pokud to bude ten, kdo mne považuje za hrozbu pro své postavení… „Dohodli jsme se, že výměnou za tebe nechám Temné bratrstvo být. Tvému „příteli“ jsi očividně byla trnem v oku. Ale víš co? Kašlu na nějaké dohody! Zabili jste mi syna, a když mám šanci, tak ji využiju. Sprovodím tento zpropadený spolek z povrchu zemského parchanti!! Tvá svatyně je již čištěna meči a je jen otázkou času kdy…“ Protočila jsem oči v sloup. Nechat toho idiota ať se vykecá, nebo jednat? Proti mně zatím vyrazili dva agenti Pentius Ocatus. Než se však stihl Maro vyjádřit, jeho dva podřízení padli mrtví k zemi. Se šípem v zádech. „Když máš bojovat, bojuj. Míň kecej.“ Fark. Můj manžel klečel na střeše věže a nabíjel další šíp. Prosvištěl mi kolem hlavy a trefil do hrudi legionáře, který po mě šel zezadu. Voják Říše se zakymácel, otočil kolem vlastní osy a přepadl přes zábradlí můstku na ulici. Maro vytasil meč. „Farku, ty odporný zrádče císařství! Je dobře že ses tu objevil, alespoň tě pošlu na onen svět i s tvou povedenou ženuškou!!! Čím více zabijáků dnes zabiju, tím lépe!!!“ „Tak to má Maro šťastný den, místo dvou dostane tři!!“ Velitej císařovy ochranky se otočil. Cicero. Voják se po něm ohnal, avšak Cicero uskočil. „Vedle pane Maro, stáří nesvědčí vašim schopnostem!!“ „Zabiju tě, komediante!!!“ Rozzuřil se velitel. „A vztek zkracuje život!!!“ Šašek udělal hvězdici do boku, přičemž Maro opět minul. Fark seskočil z veže tak, aby si ztlumil náraz a rozeběhl ke mně. Objali jsme se. „Lásko, měl jsem o tebe strach. Cicero mi vše řekl. Nevěřil jsem té čubce od samého počátku!!!“ „Já taky ne Farku. Ale netušila jsem, jak daleko to zajde. Musíme však spěchat, jinak ze svatyně ve Skyrimu nic nezbude!!!“ Políbila jsem ho na tvář. „I mezi členy Temného bratrstva nájemných zabijáků kvete láska, jak dojemné. Jdetě napřed, já si ještě tady s panem Marem trochu pohraju!!!“ Cicero tasil dýku a začal s rozzuřeným Marek šermovat. Věděla jsem, že i přes svůj „mírně střelený stav“ je Cicero dobrým zabijákem, který se nenechá chytit. Mohla jsem ho tedy nechat zde s klidným svědomím. „Za branami města na nás čeká ten ork, který s tebou přišel. Obstaral nám koně. Snad dorazíme do svatyně dřív, než bude pozdě!“ Alex „Není tu moc stráží. Neměli by představovat větší problém…“ Utřel jsem si krev od úst. Křeče byly stále častější. Jestli mi Zapřisáhlí nepomohou, je se mnou ámen. „Postavám se o veškerý boj se zbraní, jsi už zesláblý od jedu, drž se radši stranou, nevím, zda bys boj z blízka v tomhle stavu zvládl. Zvládneš ještě kouzlit?“ Zeptala se mne. Přikývl jsem. „Bez problému…“ Asi tucet otroků z řad Zapřisáhlých dřelo u jedné stály na kutání stříbrné rudy. Laura si připravila katanu a já zatím spočítal strážné. Jsou jen tři. Jeden u vězňů. Další dva u ohně. Laura, třímající oběma rukama katanu, se skryla za povozem. Já klečel na skále. Vytáhl jsem z ukořistěného Thalmorského pláště ampuli s před krátkou dobou manímachou směsí. Zatím si nás nikdo nevšiml, což je jen dobře. Laura se vyklonila zpoza vozu a přikývla. Je připravena. Můžeme začít. Hodil jsem lahvičku ze skály přímo do ohně. Kapalina v plamenech explodovala a plameny vyšlehly několik metrů do vzduchu, oba dva strážní se chytili za popálené obličeje, zatímco Laura proskočila ohněm a rozběhla se k strážnému hlídajícího vyjevené otroky. První ránu na hlav vykryl, ale Laura se poté otočila, její katana sjela po čepeli jeho císařského meče, a když se dotočila, sekla ho katanou přes břicho. První je vyřízený. Dva strážní se už vzpamatovali a rozeběhli se k Lauře. Vyslal jsem po prvním z nich ledový hrot, ale minul jsem. Střela se zapíchla metr před něj a praskla. Strážný pouze uskočil před kousky ledu a pokračoval. Sakra… Jed už začíná otupovat mé smysly. Musím sebrat všechnu sílu, abych mohl zařvat. Dívka odrazila útok prvního strážného, ale poté schytala ránu palcátem do břicha. Brnění sice ztlumilo ránu, tudíž se jí nestalo nic vážného, avšak, stačilo to, aby jí vyrazila dech a ona spadla na zem. Když se ji strážný chystal dorazit, zasáhl ho můj řev a on byl donucen upustit zbraň. Když se jeho druh s mečem chtěl po dívce ohnat, rozhodl jsem se ze skály seskočit. Byla to výška, ale můj pád ztlumilo to, že jsem přistál na něm a povalil ho na zem. Než mne stihl probodnout, vytáhl jsem svůj meč a sekl ho přes krk. Ten už problémy dělat nebude. „To byl poslední.“ Řekla Laura, když vytáhla meč z třetího hlídače. „Podívej se, jestli ten, kterého si sejmul, u sebe nemá klíče k poutům.“ Když jsme nakonec klíče u jednoho padlého našli, začali jsme osvobozovat zotročené Zapřisáhlé. Neznal jsem pravou strukturu konfliktu mezi nimi a současnými vládci Plání, každopádně, jestli jsou Zapřisáhlí takoví divoši, jak se jim připisuje, jejich nepřátelé nejsou o moc lepší. Mezi otroky jsem viděl nejen statné jedince v nejlepších letech, ale i starce, nemocné a děti. „Kdo jste? Posílají vás kněží?“ Zeptal se mne jeden malý kluk. „Pro začátek by stačilo říct, že nejsme proti vám.“ Řekl jsem. „Potřebujeme však audienci u vašich kněží. Můj společník má problém, který mohou vyřešit pouze vaši bohové.“ Řekla Laura, zatímco sundala pouta poslednímu vězni. „Jak můžeme vědět, že nešpehujete pro nordy?“ Zamračil se jeden stařík. „No tak, Valdiku, zachránili nás. Sám si viděl, jaké metody rodina Stříbrokrevných používá, jen aby z nás dostala informace. Nepotřebovali by zabíjet vlastní žoldnéře. Avšak…“ Stará žena se na mne podívala svýma vybledlýma očima. Stejně jako většina ostatních, i ona měla na sobě ubohý potrhaný oděv a chodidla popraskaná do krve, kvůli chybějícím botám. „…mohu znát důvod, proč jste nás osvobodili? Ve Skyrimu není zrovna moc těch, kteří by dobrovolně pomáhali Zapřisáhlým.“ Laura promluvila místo mne: „Řekněme že můj společník má problém, který mohou vyřešit pouze vaši kněží. Nechceme o vás žádné informace, ani kde máte skrýše. Chceme jen pomoci s jeho otravou, vyléčit jed, který ho pomalu zabíjí. Jed, na který znají lék pouze vaši kněží.“ Žena kývla. „Dobře tedy. Pojďte za námi. Dovedeme vás tam, kde se můžete s našimi duchovními setkat a tím splatíme svůj dluh. Natoužila jsem dvakrát po tom, abych na stará kolena dřela v dolech a viděla svá vnoučata, jak pomalu umírají…“ S těmito slovy jeden z nich ukázal, ať jdeme za nimi. Naše pátrání po léku je snad u konce… Fark „Sakra, jdeme pozdě!!!“ Zaklela Maria, když jsme seskočili z koní. Opravdu. Dveře do svatyně byly otevřené a valil se z nich kouř. Okolo stáli agenti Pentius Ocatus. „Postarejte se o ty parchanty venku, já půjdu dovnitř a pokusím se zachránit všechny, co budu moct!!!“ Sundal jsem si luk a podal ho Marii. „Uvnitř mi nebude nic platný.“ Má žena však chtěla protestovat. „Půjdu s tebou, určitě to tam je nebezpečné!!!“ Zavrtěl jsem hlavou. „Zůstaň tu s Grogem. Ano, je to tam nebezpečné a proto musíš zůstat tady, ty jsi naslouchač, TEBE bratrstvo nesmí ztratit!!! Postarejte se o to abych se dostal dovnitř!!!“ Vyběhl jsem zpoza stromů, vyskočil na vysoký kámen a z tama se odrazil. Vytasil jsem dvě dýky a natáhl paže do vodorovné polohy do boků. Dva agenti si mne všimli, ale to už jsem dopadl do mezery mezi ně. Oběma naráz projelo krkem ostří ve chvíli, kdy je začaly jednoho po druhém sundávat šípy a další začal mohutný ork masakrovat obouruční sekerou. Není čas otálet. Ti dva to tu zvládnou. Před vchodem do svatyně se po mě ještě jeden Marův podřízený ohnal mečem, udělal jsem jen rychlý kotrmelec vpřed, abych nepřišel o hlavu a vklouzl dovnitř. Ve svatyni se jim vše proměnilo v ohnivé peklo. U vchodu ležel u těl dvou agentů Pentius Ocatus mrtvý Vezeera. Pro většinu jsem tu už dorazil pozdě… Přeskočil jsem převrácený stůl, u kterého Astrid většinou plánovala vraždy, a proběhl ohněm do hlavní síně. Zde rovněž leželo pár mrtvol, ale oheň je už znetvořil tak, že jsem nevěděl, zda to jsou zabijáci, nebo agenti. V dáli, na druhém konci síně, jsem však spatřil Anbjorna, Astridina manžela, jak bojuje se střemi agenty naráz. Kolem už leželo dobrých pět padlých jeho rukou, ale stále měli přesilu a on krvácel z četných ran. Navíc jsem si všiml, že agenti po celé svatyni rozlili hořlavý olej. Proto se oheň šířil tak rychle… „Anbjorne!!!“ Poznal jsem ho i v jeho vlkodlačí formě. Hafan se na mne podíval. Viděl jsem v jeho očích bolest a smutek. Poprvé a naposledy. Nebylo se co divit. Ztratil vše, co nazýval rodinou. Jediná Skyrimská svatyně našeho bratrstva před ním právě plála ohněm, navíc, o zradě své ženy nejspíš ví. Vše je ztraceno. Rodina, bratrstvo. Vše co pro něj bylo jeho světem. „Utíkej Farku!!! Utíkej a zachraň se!! Seber to něco málo co přežilo a UTEČ!!!“ S těmi to slovy ze stěny strhl svícen a vrhl ho pod sebe, do kaluže s olejem, ve které on i agenti stáli. „NEEEEEEEEE!!!“ Vzpláli. Zatímco tři císařští ještě křičeli, on se na pokraji sil zhroutil na zem, přímo do milosrdné náruče Sithisovy. Takhle to nesmí skončit!!! MUSEL někdo přece přežít!!! Strhl jsem ze stěny jeden z praporů Temného bratrstva a namočil jej do jezírka, které se v jeskyni svatyně nacházelo. Zabalil jsem se do něj jako do pláště a utíkal mezi plameny. Mělo by to snížit šanci, že vzplanu. Utíkal jsem do hodovní síně, odkud se ozývaly zvuky ocele. Boj. Někdo od nás přeci jen přežil!!! Spatřil jsem toho redguarda, vím že se jmenoval Nazir, jak svou obrovitou šavlí bojuje s imperiálem. Přikradl jsem se k jeho protivníkovi zezadu a probodl ho dýkou. „Co tady děláš?“ Zeptal se a schoval šavli. „To tys zavinil tohle peklo?“ Protočil jsem oči. „Mozek Nazire, POUŽIJ HO!!! Kdybych si tuhle srandu zařídil já, nemám potřebu sem lézt a nechat se dusit. Někdo ze svatyně nás zradil a já s Mariou teď děláme vše proto, abychom zachránili co nejvíce z nás!!! Viděls ještě někoho?!“ Nazir si zakryl ústa látkou. Kouř začínal být nesnesitelný. „Jenom Babete. Naši věčnou holčičku. Řekl jsem jí, ať uteče a vezme s sebou všechny, které najde. Obávám se však, že kromě nás už nikdo nepřežil.“ „Blbost!!! Nemohli jsme ztratit všechny!!! Prohledáme to tu a vypadneme dřív, než nám to tu spadne na hlavu!!!“ S Nazirem jsme ještě chvíli prohledávali svatyni, narazili jsme však pouze na mrtvá těla. Jenom jedna bretonka, jejíž jméno jsem po celou dobu neznal, přežila. Uvolněný trám ji přimáčkl nohu k zemi. Společně s Nazirem jsme hořící kus dřeva z ní sundali a utekli dřív, než se svatyně změnila v jednu velkou kremační pec. Měla však nohu pravděpodobně zlomenou, proto ji Nazir musel vzít do náručí. Vyběhli jsme ven. Celého mne najednou polil pocit chladu, když mne ovál vzduch Falkerathské provincie. Všichni agenti již byli po smrti. Venku na nás čekala Babete, Maria a Grog. Cicero se už taky vrátil. Nikde však nebyl nikdo další, kdo by přežil. Z celé svatyně se mi podařilo zachránit tedy jen Nazira a onu bretonku, která však ještě nějakou dobu nebude kvůli zlomené noze chodit. O bretonku ve středních letech se začala starat Babete, přestože vypadala jako dítě, v léčení a alchymii se dost vyznala. Bohužel, tyhle dvě spolu s Nazirem jako jediné ze svatyně přežily… Nebo ne? „Je po všem. Svatyně lehne brzy popelem. Stejně jako ostatky Matky noci… S bratrstvem je konec…“ Sklopila oči Maria. „Cicero opět zachránil situaci.“ Šašek se zazubil a sundal si ze zad něco velkého a omotaného látkou, to předtím neměl. „Co to sakra je Cicero?“ Podíval jsem se na něj. „Cicero tohle předvídal, proto ukryl Matku noci na bezpečném místě. Po cestě tady jsem ostatky zase vyzvedl!“ Když jsme látku rozmotali, spatřili jsme mumifikované tělo matky noci. „Ještě že tě máme Cicero… Bez tebe bychom byli ztra…“ Maria se uprostřed věty zarazila. Matka noci k ní nejspíš začala promlouvat. „Co říkala?“ Potíval se na mou ženu Nazit, když se Maria odvrátila od mumie. „Astrid je stále tady. Máme ji najít… Za mnou…“ Grog s Cicerem zůstali u raněné bretonky a my se vydali za Mariou. Astrid jsme našli. Ležela uprostřed stromů. V kruhu ze svíček, v popálené ruce třímala dýku. „Fun… Funguje to!!!“ Astrid zde nejspíš prchla, když se boj o svatyni zdál prohraný. I tak byla však hodně popálená, dovlekla se sem nejspíš z posledních sil. Oblečení přiškvařené k masu, popálena po celém těle, její světlé vlasy nyní spáleny do černa. Už neměla sílu se pohnout, jenom pozvedla hlavu, když nás viděla přicházet. Spálená po celém těle, na pokraji sil. Znetvořena k nepoznání. „Astrid…“ Maria před ní najednou padla na kolena. V jejím hlase jim nebyl ani náznak nenávisti. Jejich nepřátelství bylo pryč. „Ma… Mario. Odpusť. Tolik… Tolik toho chci říct a mám tak málo času. Mým sežehnutým plicím už dochází dech…“ Ztěžka se nadechla. „Není v mé moci tě soudit Astrid. Nebude trvat dlouho a staneš před Sithisem. To on o vážnosti tvých skutků rozhodně.“ Astrid zavřela oči. „Nemusíš mne litovat. Zaslepena nenávistí a strachem o svůj vliv…“ Astrid opět zakašlala. „…jsem zanevřela na vše, co dělá bratrstvo bratrstvem. Mé skutky málem vedly ke zničení našeho spolku. Měla jsem si uvědomit, že to, jaký má být osud zabijáků na tomhle světě je v rukou Temné matky, ne v rukou mých. Tebe si matka vyvolila jakožto naslouchače, tobě měla být svěřena vedoucí úloha bratrstva. Díky vampirismu jsi ty a tvůj manžel přečkali první krizi bratrstva před dvěma sty lety. To vy jste zastavili zrádce, který jej chtěl systematicky zlikvidovat. A to vy jste bratrstvo znovu vybudovali. A právě ty si byla zvolena naslouchačem…“ Opět začala kašlat. Sklopil jsem oči. Bylo mi jí líto, i po tom všem, co udělala. Měla pravdu. Já i má žena jsme členy bratrstva již přes dvě stě let. I já byl kdysi upír, avšak byl jsem vyléčen, jelikož jsem nechtěl sát krev. Lék však nezabral úplně. Zmizely mé upírské potřeby a síly, stejně jako slabiny, avšak, neodstranitelné zbytky vampirismu ve mně způsobily, že zůstávám stovky let zachovalý, stejně jako má žena, třebaže už nemám dva tesáky a chuť po krvi. Pro někoho je to dobře, avšak já kvůli tomu přišel o celé generace druhů, zažil krizi v Morrowindu, vpád Dagonových stvoření z plání Oblivionu… I onen zrádcův pokus o zničení bratrstva. Viděl jsem bratrstvo již několikrát padnout a několikrát zase vstát. Čeká nás další dlouhá cesta zpět nahoru, třebaže svatyně po celém Tamrielu nejsou ohroženy jako ta ve Skyrimu, velká válka nás oslabila. Bude trvat, než budeme zase v plné síle, zde ve Skyrimu dvojnásob. Astrid pokračovala: „Až moc mi zachutnala moc, když od tebe přestaly během války chodit rozkazy a já se musela velení ve svatyni ujmout sama. Ztratila jsem pokoru a začala být arogantní… Z bratrstva se pomalu stávala obyčejná banda hrdlořezů, a když jsem se k vám, hlavám bratrstva, měla zachovat s úctou, plivla jsem na vás. Měla jsem vědět, že tvé velení převyšuje to mé a zůstat u svých pravomocí velitelky svatyně a smeknout před tebou, vůdkyní spolku… Avšak já to neudělala. Proto jsem byla zrazena Marem tak, jak jsem zradila já tebe, když jsem v amoku zuřivosti chtěla zničit tebe, Farka, Cicera i Matku noci. Chtěl jsem, aby vše bylo jako předtím… Předtím, než jste přišli do Skyrimu… Hleděla jsem jen na své zájmy a takhle to dopadlo… Prosím Mario… Odpusťte mi. Vykonej pro mne prosím poslední laskavost…“ „Laskavost?“ Udivil se Nazir. „Nevidíš?“ Promluvila Astrid. „JÁ JSEM TEMNÁ SVÁTOST… Mario… Musíš… Zabít… MĚ!!!“ Má žena se na nás podívala. „Astrid nevysloveně trpí. Udělej, co říká… Musí ztěžka bojovat o každý nádech…“ Vzlykala Babete. „Babete… Má holčičko… Bylas vždy jako má dcera, třebaže jsi daleko starší než já… Prosím… Nezapomeň na mne… Nazire, pomoz prosím Marii postavit bratrstvo zpět na nohy… A ty Farku…“ Podívala se na mne. Ztuhl jsem. Co mi tak může Astrid chtít říct před svou smrtí?! „Zůstaň takový, jaký jsi. Jsi výborný bojovník a zabiják, avšak vždy jsi zůstal dobrým přítelem, rádcem a manželem. Já se se svou láskou Anbjornem setkám až v Sithisově říši. Prosím, prožij s Marií každý den, jako kdyby byl poslední… A třebaže to nedáváš najevo a jsi zabiják… Vím, že tam v jádře, tam uvnitř… Jsi dobrý člověk. Nech toho dobrého člověka, aby se ukazoval častěji…“ Už ani já jsem se neubránil slzám. Ať se Astrid provinila jakkoliv, pořád byla součástí rodiny. Stejně jako Vezeera, Anbjorn, ta temná elska a starý čarodej. A ti další, které jsme za celou dobu ztratili. Když zemře člen rodiny, ostatní truchlí… A to se dělo právě teď, když jsme se loučili s umírající Astrid, pro kterou byl nekončící boj už i jen samotný nádech. Maria jí měla nyní od této nekončící bolesti odpomoci. Podal jsem své ženě beze slov dýku. Marika přikývla a sevřela ji. „Jakékoliv mezi námi mohly být neshody, nikdy nezapomenu na časy, kdy jsme byly přítelkyně Astrid…“ „Ani já Mario… Prosím, vzpomínej na mne v dobrém… Připravena?“ Má žena přikývla a beze slova Astrid bodla do hrudi. Ta se mírně prohla, ale nejspíš necítila moc velkou bolest, jelikož jí plameny musely sežehnout většinu nervových zakončení. „Děkuji… Ti…“ Astrid navždy zavřela oči a odebrala se do říše Sithisovy. Když se celé bratrstvo, to co s něj zbylo, spolu s Grogem, shromáždilo u trosek svatyně Maria se postavila před nás a promluvila: „Byli jsme svědky toho, jak vše, za co jsme bojovali a žili, téměř lehlo popelem. Avšak, i fénix ze svého popela znovu povstává a my, zabijáci Temného bratrstva, svou rodinu opět postavíme na nohy, nenecháme ji zahynout!!! Pokud však někdo chce odejít, nebudu mu to mít za zlé. Nečekají nás lehké časy, avšak, můžete si být jisti, že to co znovu vybudujeme, bude ještě větší, než to, o co jsme právě přišli. Dokud budu velitelkou já, bratrstvo nikdy nezmizí!!! Jdete se mnou?“ „ANO!!!“ „Seberte tedy to, co zbylo z vašeho majetku a co se vám podařilo zachránit. Cicero, ty připrav Matku noci na přesun, odcházíme do svatyně v Jitřence, kde snad nalezneme náš nový domov. A ty Farku, připrav se se mnou na náš další úkol. Kontrakt od toho aristokrata totiž stále platí a Temné bratrstvo dodrží své slovo! Dřív než skončí tento den, císař Titus Mede II. již nebude mezi živými!“

Strana 5 z 16: 1 2 3 456 7 8...16

Přejít na fórum: