Pro hraní této DrD hry je vyžadován účet na zdejším webu/fóru (www.skyrim.4fan.cz). Aktuálně není z interních důvodů možná registrace nových uživatelů na fórum. Pakliže máte vážný zájem připojit se do hraní této textové hry kontaktujte vypravěče na emailu:
Pokud účet na webu/fóru již máte, postupujte podle instrukcí níže:
Přihláška musí obsahovat následující informace o vaší herní postavě: (aktuální ke dni 17.4. 2022) (Pilíře vědění)
Jméno a příjmení
Rasa
Věk
Vzhled
Charakter
Znamení
Styl boje
Životopis
Hratelná znamení:
Válečník • Mág • Zloděj • Stín • Rituál • Dáma • Hřebec • Astronach • Had • Milenka • Učedník • Pán • Věž Aktuálně nejsou jejich bonusy aktivní. Pracuje se na úpravě a lepším zakomponování do hry.
Přesto zvolte jedno z těchto znamení.
Životopis:
Při psaní životopisu vaší postavy dbejte na dodržení LORE TES a též příběhu DrD Hrozba (vše lze konzultovat s vypravěčem formou soukromé zprávy). Není nutně povinné, aby vaše postava měla nějaký tragický příběh, nešťastný atp. můžete být klidně synem/dcerou nějakého nižšího šlechtice atp. Meze ve vaší fantazii se nekladou a pokud to bude moc, vypravěč vás upozorní a pomůže vám životopis doopravit.
Životopis je vhodné zakončil několika řádky věnovaným místu v němž chcete začínat. Např.: "a proto jsem se vydal do Imperial City." nebo něco v tomto "duchu". (aktuálně doporučené provincie: Cyrodiil, případně Vysokoskalí)
Pro více informací klikněte na obrázek, dojde k přesměrování.
(Počátek události: 250. stránka DrD Hrozba III.)
Achievementy Hráčů
Nezodpovězené tahy
Poslední tahy hráčů, na které nebylo odpovězeno. Pro opětovné zapojení se do příběhu stačí standardně napsat tah. V případě, že Váš poslední tah není níže uveden, kontaktujte vypravěče pomocí PM.
ScorpionCZ
Probouzíš se s pláčem malé Merril, který společně s tebou vzbudil i Lauranu. Pootočila se k tobě a se slovy „Klidně ještě spi. Já se o to postarám.“ vstala z postele. Ladným krokem se přesunula k plakajícímu děťátku. Opatrně jej vzala do náručí a začala malou elfku hladit po hlavičce. „Copak se stalo?“ šeptala tiše a přitom se vracela k posteli. Usedla na její okraj a pokračovala v utěšování.
Slunce ještě pořádně nevyšlo tudíž usuzuješ, že nebude ještě ani osmá hodina ranní. Ani ve zbytku domu není slyšet nějaký náznak pohybu služebnictva či jiných obyvatel vily.
Tondulín
Cesta do Valenského lesa byla náročná. Carwen tě sice vedla nejrůznějšími zkratkami a povedlo se vám vyhnout i kontrole na hranicích, ale přesto byla cesta velmi dlouhá a náročná. Několikrát jste museli sjet z hlavní cesty, aby jste nenarazili na početnou skupinku vojsk Aldmerského spolku. Nakonec jste však přeci jen stanuli před hustým lesem a podivně velikými stromy, které jsi nikdy předtím neviděl. Carwen seskočila z koně a chytla jej za uzdu. „Musíme slézt.“ pravila krátce a volnou rukou si porovnala kápě. Slezl si z koně a pevně stiskl uzdu, aby ti neutekl. „Kdysi to bývaly klidné a harmonické lesy.. teď po příchodu Thalmoru a války jsou neklidné jak stromy tak i živočichové žijící uvnitř.“ začala klidným tónem Bosmerka a pomaličku se vydala do lesa. „Dávej pozor kam šlapeš.. a pokud možnost nejez nic co neznáš.“ upozornila tě.
Cesta lesem byla krátká přesto však obtížná neboť stromy měli velké kořeny a nižší stromky byly velmi husté. Carwen tě odvedla až na menší mítinu na níž se nacházelo několik větších kamenů porostlých Valenwoodským mechem společně připomínaly tvar brány. Jakmile Carwen gestem naznačila, aby jsi se zastavil učinil si tak. Předala ti otěže svého koně. „Doufám, že nemáš nic proti teleportaci, ale bezpečnost to vyžaduje.“ koukla na tebe a poté vytasila svůj bosmerský meč. „Auran!“ křikla šeptla tiše ke svému ostří a následně jej zabodla do zeminy smíchané s kamením. Čepel meče se rozzářila magickými runami a stejně tak i jednotlivé mezery mezi kameny. Následně pozvedla zbraň nad hlavu a tobě vše zmizelo před očima společně s modrým zábleskem světla. Jen co pominulo stanul jsi s oběma koňmi a Bosmerkou před obrovským stromem s bohatou korunou plnou zelených listů. Kořeny byly natolik mohutné, že dovolovali stromu být zčásti nad zemí a právě pod ním řehtalo několik koní. „Vítej ve svém novém domově..“ pravila s úsměvem Carwen a převzala otěže svého koně. „..a teď pojď. Ustájíme koně a odpočineme si.“ rozkázala a odvedla tě pod kořeny stromu.
Místo loučí či olejových luceren zde používali světlušky zavřené do nejrůznějších nádob tak, aby mohli v klidu žít a svítit svým chovatelům. Carwen uvázala svého koně k mohutné dřevěné tyči vedoucí ze země a následně ti pokynula, abys pokračoval po dřevěném točivém schodišti do dutého kmenu stromu.
Sarako
Probouzíš se. Tělo tě bolí od četných úderů ze strany muže, který tě odvedl až do zatuchlé vyslýchací místnosti nacházející se přímo ve vězeňské věži. O proti ostatním místnostem je tahle smrdutá a neudržovaná v čistotě. Stěny jsou sem tam zbarveny krví, stejně tak většina mučících nástrojů, které snad pamatují i předchozí éru. V rohu obdélníkové místnosti je postaveno staré vědro plné zakrvácených hadrů. Metr a půl od tebe se nachází rozpálená výheň ve které se žhavý ocelová tyč.
„Ah! Konečně ses nám probral. Dobré ráno..“ ozval se za hlas za tebou a rychle zamířil k tobě. „..už jsem se obával, že zmeškáš Nirovu návštěvu.“ dodal hlas a jakmile tě obešel spatřil jsi svalnatého muže v lehké kožené zbroji se symboly Císařské legie. Tvář mu zakrývala kápě, ale podle svalů vypadá na norda. „Měl by dorazit každou chvilku.. heh.. myslet si, že utečeš odtuď? Takových naivků sem už viděl a každý skončil tady dole u mě.“ jen co domluvil ocelové dveře zamčené zvenčí se otevřeli s příchodem důstojníka Nira a jeho doprovodu, který mu dělal agent Roderick a nějaký muž v hnědém rouchu připomínající kněze.
„Myslím, že nás můžete nechat o samotě žalářníku.“ poprosil Nir norda a ten s nepříliš nadšeným souhlasem opustil místnost. Agent Roderick se postavil k nejbližší zdi společně s knězem a Nir se posadil ke starému stolku a položil desky s listinami na stůl. „Tak..“ vydal ze sebe a koukl na tebe, „..chtěl jste zničit generála Lucia Valeria a měl jste k tomu dost slibně nakročeno, ale takto jste to zvoral. Včera se mi povedlo najít muže, který tvrdil něco podobného dokonce krátce s Luciem spolupracoval na osvobození Bothiel. Jenže vy místo toho, aby jste počkal na spravedlivý soud se raději pokusíte o útěk čímž ve mě budíte dojem, že zase až tak nevinný lovec upírů nejste. Takže.. než začne soud ujasníme si pár věcí.“ odmlčel se. „Můžete začít první.. rád bych totiž věděl co mi na ten celý noční incident řeknete.“
Pohyb máš omezený. Krom železných okovů na rukou máš jeden větší na noze. Zjevně nějaká specialita Vrchní mága neboť od jeho nasazení cítíš jak pomaličku tvé fyzické síly slábnou.
Adrian_S
Probouzíš se. Probudil tě menší ruch v pokoji způsobený přípravami Gaturna a Erise na dnešní přednášky. Eris si zrovna oblékal své roucho zatím co Gaturn přehraboval truhlu hledajíc nějakou knihu. „Jo.. kdybys měl ve všem pořádek jako já. Nemusel bys pak všechno hledat.“ zvolal na něj Eris, když přes sebe přehodil roucho a přesunul se k nazouvání látkových bot. Ani jeden z nich si nevšiml, že tě svým chováním probudili.
BadWolf
Probouzíš se uvnitř kajuty, kterou ti Marsus zařídil u svého nadřízeného. První důstojník souhlasil s tím, že se můžeš plavit na Septimii s podmínkou, že sem tam přiložíš ruku k dílu a byl to právě on kdo tě teď probouzel vojenskou trubkou, kterou povolával všechny námořníky spící v kajutách k nástupu na palubu. → Loď ještě neodplula, ale protože si neodehrál závěrečný tah a byl jsi ovlivňován tahy ostatních hráčů uspal jsem tvoji postavu. Stále platí Nirovo nařízení, že nesmíš opustit město dokud ti k tomu nedá povolení.
Marsus se z námahou zvedal z postele a mnul si hlavu, „To už je zase ráno?“ povzdechl si a začal se oblékat do svého námořnického úboru.
Killiedan
Probouzíš se. Probudilo tě hlasité bouchání na okno tvého domu. Jen co jsi se pootočil k oknu spatřil jsi tvář mladého kurýra, který se ihned odlepil od okna a přesunul se ke dveřím očekávajíc tvůj příchod. Doprovod mu dělala dvojice legionářů v lehkých zbrojích což nebývalo zvykem.
Leneren „Budeme připraveni.“ kývl Delmus a vrátil se k hraběti a jeho matce. Fjor si mezitím prohlížel obrazy na stěnách a celkově výzdobu. „Trochu mě překvapuje, že tě tvá teta nepoznala.“ přiznal, „Ale na druhou stranu je to dobře.“ dodal jakmile začalo služebnictvo nosit večeři připravenou speciálně pro vás. → Podle domluvy pokračuješ normálně v hraní s drobným časovým posunem, protože svými tahy neovlivňuješ přímo ostatní hráče.
"Díky za příjemné ráno!" ozvu se dostatečně nahlas. Až vstanu a promnu si oči, zeptám se jich, "Tak, jak se vám spalo? Někam míříte?""Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"
Po vzoru Carwen uvážu koně ke dřevěnému kůlu a vydám se po schodišti nahoru. "Nepředstavoval jsem si ten strom až takhle velký, to musí být kurňa staré dřevo co?" zeptám se a několikrát s obdivem vzhlédnu ke koruně stromu.
Upravil/a Tondulin dne 08.05.2016 19:13
S velkým zívnutím a protáhnutím se posadím na postel. "Nějak se mi již spát nechce, chceš přinést něco k jídlu?" řeknu mezitím, co se zvednu z postele a pokusím se rozespale učinit ranní hygienu a obléknout se.
,,Protože je Stendarrova milost přímo neskonalá, tak jsou vaši legionáři, až na nějaké boule, modřiny a zlomené nosy úplně v pořádku. Když jste mi po mém podpisu nevyhověl s propuštěním Arveny, začal jsem pochybovat o váze vašich slov. Tak jsem se rozhodl, že jí odsud dostanu, než Lucius nechá zabít i jí. Možná jste se už od vašich agentů dozvěděl, že mi na ní záleželo také, a že jsem se mezi těmi dvěma dunmerkama dlouho rozhodoval (rozhovor v hostinci). Lučištníka jsem s sebou vzít nemohl, tak jsem využil toho mága, aby ho dostal do bezpečí. Nechtěl jsem, aby kvůli Arvenině útěku zemřel na mučidlech." zhluboka se nadechnu a pokračuji: ,,Teď už jen mohu doufat, že jsou mí lidé v bezpečí. Zlato v mé brašně by mělo vystačit na zaplacení standartní taxy 40 septimů za každého zraněného. Alespoň, že mi teď dáváte za pravdu, že zabití Bothiel byla nutnost, a že se jen díky mě nedostala opět na svobodu. A ano, s tím že nejsem jen lovec upírů máte pravdu, lovím takřka vše, na co byla vypsaná nějaká odměna a pomáhám potřebným."
ScorpionCZ
Zívl sis a protáhl se. Jen co ses usadil na posteli otočila se k tobě Laurana a vyslechla vše co jsi měl na srdci. „Ale jo.. nějakou snídani bys mi mohl přinést. Byl bys moc hodný.“ usmála se Laurana a pomaličku vstala z postele. „Malá má asi také hlad..“ pokračovala v momentě kdy jsi vyčaroval vodu do připravené mísy a začal si omývat tvář a ruce. „..máš hlad?“ znělo od tvé manželky zatím co promlouvala k Merril.
Přesunul jsi se k složeným rouchům z Univerzitního pokoje. Nakrátko si zaváhal jaké roucho si vzít. Krom dvojice oblíbených rouch (slavnostního a roucha novice bleskové magie) se zde nacházelo hned několik dalších méně používaných rouch různých barev.
Tondulín
Uvázal jsi koně a vyrazil k točitému schodišti po kterém jsi začal pomaličku stoupat nahoru hlouběji do dutého kmenu stromu. „Ano.. je to hodně starý strom.“ odpověděla ti Carwen a naznačila abys přidal. Jen co jsi vystoupal po schodech až nahoru spatřil jsi rozlehlou kulatou místnost, která se dále větvila do několika dalších místností skrytých za zdobenými dřevěnými dveřmi. Lanové žebříky naznačovaly, že místnosti se nacházejí i výše. „Doufám, že se nebojíš výšek.“ konstatovala Bosmerka s úsměvem.
Kruhová místnost byla vybavena několika nádobami se světluškami a také dřevěným ozdobným nábytkem, který byl typickým Valenským výrobkem. Opodál se nacházel podlouhlejší stůl pro šest osob v čele židle chyběly a podle připravených čistých dřevěných talířů a různě obložených misek byl váš příchod očekáván. „Belwen? Nivrel?“ zvolala Carwen a rozhlížela se po místnosti. „Oh.. ehm.. hned jsem tam!“ ozval se ženský hlas z jedné z přilehlých místností a během několika sekund jsi spatřil další blonďatou bosmerku (graf. obrázek - zde). Oproti Carwen byla trošku menší a o dost hubenější. Oblečená byla do zelených šatů, které zdobily skutečné listy. Všiml sis, že na levé části hrudi má modrou malůvku. Bosmerka na první pohled působila o proti Carwen dost nesměle. „Aedane tohle je Nivrel.“ představila tě Carwen a Nivrel s mírným úsměvem natáhla ruku na pozdrav. „Je tu i Belwen? Že bychom to představování udělali při jednom.“ „Asi před hodinou odjela..“ odpověděla jí Nivrel. „..doufám, že jsem připravil snídani na kterou jste zvyklí.“
Sarako „To je jedno z vašich největších štěstí Šermíři. Jinak by jste zodpovídal hned z několika vražd.“ oznámil ti Nir, když jsi zmiňoval boule a modřiny legionářů, které jsi přemohl. „Já jsem své slovo dodržel. Dohodli jsme se jasně zde je důkaz..“ ozval se opět a vytáhl z desek papír s tvým podpisem.
Já Šermíř z Morrowindu beru na sebe veškeré zločiny, které způsobila dunmerka označovaná jako „stopařka“ vlastním jménem představena jako Arvena zde v Imperial City (Cyrodiilu). Veškeré zločiny spáchala na můj rozkaz nikoliv ze svého osobního popudu.
Konkrétně se jedná o následující prohřešky: Vloupání do domu a následné nezákonné pobývání v něm, útok na Císařského důstojníka (generál Lucius Valerius) a jeho doprovod.
Stopařka je tím shledána z výše zmíněných prohřešku – zločiny jako nevinná a nemůže být za tyto prohřešky již nadále trestána ani se již nadále nebude považovat za podezřelou v tomto vyšetřování.
Nechal ti pár minut na prohlédnutí papíru a následně ho uklidil zpět do desek, „Dunmerka byla obviněna z jiných zločinů, které jste na sebe už ale nevzal.“ domluvil a opět tě nechal mluvit. Jakmile si domluvil promnul si důstojník bradu a koukl na Rodericka stojícího opodál, následně otočil hlavu k tobě „Nabídl jsem vám férové jednání Šermíři. Plivl jste na něj a kvůli vám jsme ztratili hned dva vězně s pochybnou pověstí. Z toho se jen tak nevyvlíknete a opět jste svým jednáním narušil vyšetřování ale to už vám spočítá soud.“ pravil s výhružně pozvednutým prstem. „A ještě se dozvídám, že jste obyčejný lovec odměn co zabíjí za prachy jiné.“ odmlčel se a vstal od stolu. Desky sevřel v ruce a se slovy, „Myslím, že zbytek si povíme u nadcházejícího soudu. Za předpokladu, že nemáte nic na srdci.“ „S vaším dovolením Důstojníku, rád bych před soudem ještě mladého muže vyzpovídal a naposledy se s ním pomodlil o Osmičce.“ ozval se kněz a udělal několik kroků blíže k Nirovi. „Pokud nebude vězeň proti klidně.“ odpověděl mu a očekával tvoji reakci.
Adrian_S „Aj.. promiň.“ omlouval se Gaturn, když jsi se ozval. Hlavu měl přitom vraženou v truhle a stále hledal knihu. „Šlo to. Spadlo se lehce když víš, že ti nehrozí téměř žádné nebezpečí.“ odpověděl ti mezitím Eris a přehodil si přes rameno brašnu. Zkontroloval zdali má uvnitř svůj deník s poznámkami k přednáškám. „Nevím jak Gaturn, ale já mířím na snídani a pak hnedka na nějakou přednášku.“ „Já taky!“ křikl Gaturn s hlavou v truhle a spokojeně vytáhl knihu, kterou hledal. „Konečně..“ usmál se a rukou pohladil obal knihy. Eris se po jeho reakci jen pousmál.
Chladně se zeptám, "To ani nepočkáte na mne?" obléknu se do studentské róby, vezmu sebou hůl, knihu o živelné magii a pokud na mě spolubydlící počkají, půjdu s nimi na snídani.
Cestou budu pronášet, "V noci jsem si to rozmyslel, bude dobré, když zajdu na obě přednášky... o ledových a bleskových kouzlech." pak si vzpomenu na slova o bezpečnosti, kterou pronesl Eris před ochodem, "Ten tvůj optimismus se mi líbí... říkat, že je univerzita v bezpečí." určitě bude chtít něco namítat, "Ano, na nějakou krátkou dobu je "v bezpečí". Ale na světě neexistuje žádné místo, které by bylo bezpečné. Snad jen hrob." šibalsky se ušklíbnu."Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"
Vezmu si nějaké obnošenější, dneska není nic moc zvláštního na programu. Poté vyrazím dolů a obhlédnu co se tam děje a jestli je něco možné sehnat k snědku.
"Těší mě, Aedan Ervine." s milým úsměvem si potřesu s Nivrel rukou. "Po téhle příšerné cestě bych snědl i mrtvému oko, takže myslím že si na vaší snídani pochutnám." Usměju se a přisednu ke stolu.
Podívám se na Nira:,,Co tak závažného Arvena provedla, že jste jí nemohl nechat jít? Nějaké jiné vloupání? Špionáž? Nevěřím tomu, že by provedla něco závažnějšího. Když jsem jí najímal, jako svého zvěda, bylo mi řečeno, že je "čistá". Nebo snad máte nějaký důkaz, že se mýlím?"
ScorpionCZ
Oblékl sis starší šedivé roucho, které jsi v minulosti dost nosíval a vyrazil pryč z pokoje. Sešel schodiště a vyhledal kuchyň ve které si však žádné služebnictvo nenašel. Pootvíral jsi pár skřínek a nalezl část včerejšího chleba, salám a rozkrájený kozí sýr. Talíře se nacházejí ve vyšších skříňkách a příbor je v menších.
Tondulín
Nivrel se upřímně usmála když jsi stisk její ruku a ještě více se spokojeně usmívala, když jsi vyrazil ke stolku s připraveným jídlem. „Nivrel postarej se mi o něj prosím tě. Já si jen odložím a hned se přijdu na snídat.“ Nivrel souhlasně přikývla a zamířila k tobě. Mlčky se usadila naproti tobě a začala rozlévat do fialova zbarvenou šťávu z dřevěného džbánku do připravených hrníčků. Na stolku se krom nejrůznějších místních druhů ovoce nacházeli i oříšky a jídlo typické pro Cyrodiil - kozí sýr, salám a bochník Cyrodiilského chleba.
Sarako „Vraždy. Zabila několik osob v Morrowindu. Včera jsem tu měl složku s portréty, které se jí náramně podobaly. Nakonec se mi povedlo skutečně prokázat podobu a proto jsem jí tu zadržel.“ odpověděl ti Nir. „Klidně vám je přinesu k soudu. Teď je u sebe nemám.“ Důstojník zůstal stát ani se nenamáhal posadit se ke stolku.
Adrian_S „Ale počkáme. Vždyť Gaturn ještě taky není připravený.“ zvolal Eris zatím co se Gaturn stejně jako ty v rychlosti připravoval. Na rozdíl od tebe však hledal svoji brašnu, kterou stihl během svého hledání v truhle někam zašantročit. Dunmer si akorát při pohledu na Orka promnul tvář a cosi si pomyslel. Když sis navlékl poslední část oblečení Eris koukl na Gaturna a k jeho úlevě spatřil brašnu hozenou pod stolem. Předal jí Gaturnovi a konečně jste mohli společně vyrazit na snídani.
Na chodbě ubikací bylo v celku rušno jak bývá v ranních hodinách zvykem. Novicové na poslední chvilku zjišťovali termíny zkoušek a nebo se urychleně přemisťovali do jídelny, aby zabrali lepší místa. Někteří snídani vynechali a zamířili zabrat místa na přednášku. „Jak chceš stihnout obě na jednou?“ zeptal se Eris. „Není to trošku na nic přijít v půlce přednášky a nevědět oč jde? i když.. tobě to vlastně nikdy nedělalo moc velký problém.“ následovala krátká odmlka při které jsi mluvil o bezpečnosti. Gaturn se nijak do vašeho rozhovoru nezapojoval. Jen mlčky kráčel kolem vás a sem tam někoho pozdravil. „Já obavy o své zdraví nemám. Včerejší evakuace proběhla skvěle a teď když je zpět Arcimág? Nemyslím si, že by se někdo pokusil o něco podobného.“ na tvoji další reakci nereagoval.
Sešli jste ze schodů a už jste chtěli zamířil do jídelny, když se dveře dveře do velkého sálu otevřeli a vešla blonďatá altmerka (graf. obrázek - zde) v černém Thalmorském oděvu. Povýšeneckou chůzí kráčela ke schodišti a i když jí Gaturn zdvořile pozdravil jak měl ve zvyku neodpověděla mu. „Co tu chce Thalmor v takhle brzkou hodinu?“ podivil se Eris, když jste vešli do jídelny. U okénka vydávající snídani byla fronta o osmi novicích. Gaturn se ihned nabídl, že místo vás frontu vystojí. Eris mu v tom nebránil a rozhlížel se po nějakém volném stolku. Volné byly dva. Jeden v rohu pro dvě osoby, ale pokud by jste si vypůjčili židli od vedlejšího stolu mohl by si k vám sednout i Ork a druhý pro čtyři blíže k učitelskému. U kterého seděla akorát Mirabelle.
Počkám až Nivrel nalije pití a vezme si něco k jídlu, abych neurazil. Teprve potom si sám vezmu nějaké to neznámého ovoce a krajíc chleba se sýrem. Popřeji dobrou chuť a pustím se do jídla.
Jednoduše všechno vezmu a udělám z toho snídani hodnou šlechticů. Tu poté vezmu zpět na pokoj. Nebudu se zdržovat, jelikož se zdá že ostatní stále spí. Budu tedy vše dělat potichu, abych také všechny nevzbudil.
Ještě během cesty, kdy se bavíme o přednáškách, dodám, "Vážně? Já měl za to, že ty přednášky jdou po sobě... Hmm..." v duchu si to rozmyslím a pronesu si, že půjdu na "bleskovou".
Když se Gaturn nabídne, že vystojí frontu, jen kývnu hlavou, s Erisem se vydáme ke stolům, "Rád bych si přisedl k mistryni Mirabelle, pokud ti to nevadí."
Cestou k ní pronesu, "Co tady dělá Thalmor? To samí, co my. Někteří z nich to jsou stejní mágové, jako zdejší novici nebo profesoři. I když... mají slabši magii. Třeba ta žena tu je na něčí pozvání. Heh, ani bych se nedivil."
Až přistoupíme ke stolu Mirabelle, pronesu hlasitě, "Přeji dobré ráno, mistryně. Smíme si přisednout?"(jak vypadá od pohledu? Smutná, veselá, zaražená?)"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"
ScorpionCZ
Posbíral jsi od všeho kousek, chléb rozkrájel na krajíce a postupně rozložil na dva talíře - jeden pro tebe a druhý pro Lauranu. Oba talíře s rozdělenými plátky sýru, salámu i nějaké zeleniny jsi položil na tác a vyrazil v tichosti zpět do pokoje. Překonal si schodiště a vešel do pokoje zrovna v momentě kdy Laurana pokládala malou zpátky do postýlky. „Stihl jsi to rychle..“ usmála se na tebe a vyrazila ke skříni, „..jen se převléknu, abych ti to nechodila v nočním úboru.“ otevřela skříň a zamyšleně hleděla na oblečení jakoby nevěděla co si obléci.
Tondulín
Jakmile Nivrel dolila šťávu přisunul sis jeden z hrníčků k sobě a začal nandávat jídlo na dřevěný talířek. Bosmerka tě chvilku mlčky sledovala jakoby čekala až si nabereš jídlo a teprve až pak něco málo přihodila na svůj talíř. Oči přesunula ke dveřím Carwenina pokoje jako by očekávala její příchod, ale nestalo se tak. „Dobrou chuť.“ promluvila k tobě v momentě kdy jsi začal jíst a sama se také pustila do jídla.
Sarako „Vraždy. Zabila několik osob v Morrowindu. Včera jsem tu měl složku s portréty, které se jí náramně podobaly. Nakonec se mi povedlo skutečně prokázat podobu a proto jsem jí tu zadržel.“ odpověděl ti Nir. „Klidně vám je přinesu k soudu. Teď je u sebe nemám.“ Důstojník zůstal stát ani se nenamáhal posadit se ke stolku.
Adrian_S „Bohužel ne. Tyhle elementový jsou většinou ve stejný čas. Dneska je akorát trošku opožděná ta s bleskovým zaměřením, takže kdybys šel na tu s ledovými kouzly stihl bys skoro polovičku té druhé.“ odpověděl ti Eris.
„Ne nevadí.. ale aby nebyli ostatní profesoři naštvaní.. že jim zasedáme místo.“ řekl tiše Dunmer na tvůj návrh s přisednutím k profesorce. „To je na nic. Když se Univerzita vymanila z vlivu Císařství začne se sem cpát Thalmor.“ povzdechl si poté odpovědi a následoval tě k profesorskému stolku. Jen co jsi promluvil k Mirabelle otočila se a s pozdravem kývla, „Dobré ráno. Samozřejmě, že si můžete přisednout.“ Výjimečně nebyla oblečená do červeného roucha se smaragdovými značkami magie Obnovy ale byla měla na sobě šedivého roucha se zlatými symboly magie Obnovy. (něco podobného tomu velmistrovskému ze Skyrimu, akorát v jiné barvě - graf. obrázek - zde) Krom nového roucha ti neušel prstýnek na její levé ruce, který byl ze zlata a uprostřed se nacházel rubín. Ačkoliv se při pozdravu pousmála bylo na ní znát, že jí cosi trápí.
,,Teď jsem vážně na pochybách. Arvena a někoho zabít? Věřil jsem jí, riskoval bych pro ní i život a vy mi tu vykládáte, že ta milá dunmerka, která se ani pořádně nenaučila držet meč, je hledaná vražedkyně. To nemůže být pravda." pronesu sklesle k Nirovi.
Po chvíli se vzpamatuji z hraného úžasu a zklamání, sepnu ruce a promluvím ke knězi:,,Můj meč vedl Stendarr, takže svých včerejších činů nelituji. Přeji dlouhý a pokojný život mým přátelům a těm, co na mě v dobré vzpomínají. Možná mi Arkay nikdy neodpustí zášť, kterou cítím nejspíš neprávem ke Corientisovi, ale snad se za mě u něj Stendarr přimluví za mé služby jež jsem mu prokázal. Pokud budu popraven, rád bych byl pohřben vedle Thery." ,,To bude asi vše, můžeme jít." pronesu opět k Nirovi.
"Sluší vám to, mistryně!" pochválím jí oděv a zeptám se jí, "Tady s kolegou jsme si všimli na chodbě jisté Altmerky, jejíž přítomnost ho velmi znepokokuje. Co si o tom myslíte? Já osobně v tom nevidím žádný důvod k panice... byť mám s nimi špatnou zkušenost."
Pak se zamyslím a jen lehce, před profesorčí řečí, dodám Erisovi, "Než přijdou ostatní kantoři, budem již pryč odtud.""Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"
"Co se to sakra děje ?" pomyslím si, obléknu se do připravených šatů (kabát zatím nechám ležet), zavěsím meč na opasek připravím rychle brašnu a půjdu otevřít kurýrovy a doprovodu.
Jinak chtěl bych se zeptat jestli by jsi mi tahy nemohl posílat na steamu protože doma mi fórum stále nefunguje...
Upravil/a Killiaden09 dne 09.05.2016 14:31
I dig
You dig
We dig
He dig
She dig
They dig
Now ... it's not very beatiful poem ... But it's quite deep...
Copyright
PHP-Fusion 2002-2012 Nick Jones. Released as free software without warranties GNU Affero GPL v3.
Grafika: Zarath, Kod:
SkyrimAdmin, Puvodni
theme: Stryker &
WhoCare, nahled puvodniho designu zde. Bez souhlasu autora je prisne zakazano z webu kopirovat text a obrazky.