The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite - Diskuzní fórum: Hrozba III.

Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE

Prastaré Archívy: Arena

Let´s learn some lore

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Víte že..

Sdílet

Číst diskuzi

The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite » Ostatní » Zdejší kobky

Právě je zde: 3 host(ů)

Strana 50 z 255: 1...47 48 495051 52 53...255

Hrozba III.
Adrian_S	#981 Přidané 21.02.2017 18:00
Ocenění: Příspěvek: 4317 Založený: 01.05.14	"Určitě." odhrnu si nohavici a ukážu ji zranění, POKUD si bude dělat starost, pronesu "Je to jen kousnutí od mrtvoly. Nic to není, jsem v pořádku." Pak určitě Mirabelle vstoupí do našeho rozhovoru a ujistí se, jak na tom jsme s počtem, jakmile skončí, řeknu Marianě, "Myslel jsem, že to setkání vyjde, ale sám jsem se až teď dozvěděl o zákazu. Promiň." mrknu na ní smutně, a otočím se na Mirabelle, "Jestli by to nevadilo, mistryně, rád bych tu spolužačce splatil dluh, který jsem si u ní dnes udělal. Záležitost několika minut, pak se k vám vrátím." "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej



Tondulin	#982 Přidané 21.02.2017 19:37
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	"Neboj se, nehodlám tě šmírovat, jaký bude náš postup až se ti podaří dostat do toho brnění?" zeptám se a otočím se zády, abych na Nivrel neviděl.


Aurelius	#983 Přidané 23.02.2017 16:52
Ocenění: Příspěvek: 6106 Založený: 18.07.12	→ Tah 192. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S Ukázal jsi jí zranění na své noze. Byla překvapená, nepříjemně překvapená. Ihned se optala co se ti stalo a zdali za to mohou upíři, vše si jí vysvětlil a na chvilku ji uklidnil. Bývala by možná i něco namítla, ale Mirabelle se u vás zastavila a poznačila si ve svých deskách se jmény vaši přítomnost. „Ven z Univerzity se asi nedostanete... Ale pokud vynecháte sklepení a nebudete chodit na balkóny. I když ty jsou snad zabezpečené když už zatarasili hlavní vstup. Tak se tu asi můžete potulovat jak chcete.“ odpověděla ti Mirabelle, „Ale byla bych raději kdyby jste neopouštěl jádro ubikací a držel se zde. Oba moc dobře víme, že na poradě se nic takového neřešilo takže vím jen to co mi řekl Belius, který to má údajně od kapitána Finna.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulín Otočil jsi se zády a vyčkával. Nirvel se mezitím snažila nasoukat do zlatavé zbroje. „Nalezneme náš cíl. Ty využiješ prsten, který ti Carwen obstarala a nechtěně do ní vrazíš. Tak aby jsi jí bodl hrotem schovaným uvnitř.“ nakrátko se odmlčela, „Mělo by se jí do několika minut udělat zle. Musíme předpokládat, že si před svými lidmi nebude chtít udělat ostudu a půjde na záchod nebo na nějaké místo, aby se vzchopila o samotě. Já ji budu sledovat a o zbytek se postarám.“ opět následovala pauza, „Akorát... Nevím jak ji dostat pryč z tohohle pozemku. Musíme ji dostat do vozu, který má připravený Belwen.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Odchytl jsi muže, který postával před svým domem. Opřen o koště a smutně hleděl na několik krvavých louží před jeho domem. Mrtvá těla již odnesli, ale pozůstatky z boje zůstaly. Elf pokrčil rameny. „Nemám zdání. Večer mě probudil křik a zvuk boje. Vyběhl jsem ven a před mým domem se bojovalo. Naši válečníci proti Odboji... Obávám se, že náš správce už je po smrti a teď to tu někdo vede z Odboje.“ odmlčel a udělal pár kroků vpřed, „Náš správce sídlil támhle.“ rukou ukázal na mohutnou kamennou stavbu v elfském stylu. „Tam nejspíš najdete osobu, kterou hledáte.“ opět se vrátil na své místo. Neodpovězené tahy


Sarako	#984 Přidané 23.02.2017 18:04
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	,,Děkuji, moc jste mi pomohl." odvětím elfovi a rychlou chůzí vyrazím ke zmiňovaná stavbě s myšlenkou: ,,Když si pospíším, možná stihnu i nějakou tu popravu." což mi na krátkou chvíli vykouzlí úsměv na rtech.


Tondulin	#985 Přidané 23.02.2017 18:17
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	"To už něco vymyslíme, hlavně záleží na tom kde zkolabuje, už tam by se náš plán mohl dosti zvrtnout." Odpovím Nivrel. "Jsi už oblečená?" Zeptám se stále bez otočení.


Adrian_S	#986 Přidané 23.02.2017 18:35
Ocenění: Příspěvek: 4317 Založený: 01.05.14	"Buďte bez obav, mistryně. Splatím svůj dluh a vrátím se k vám. Nikam nepůjdeme, zůstaneme zde." odvětím ji a podívám se na Marianu. Až Mirabelle odejde, napřímím se, "Všechno je to tak na rychlo a nečekané. Měl jsem v plánu tě naučit mocnější kouzlo, ale vzhledem k tomu, že se nacházíme ve stísněných prostorách..." podívám se dovnitř místnosti na spící studentku, "... a že tu jsou i další přítomní, naučím tě něco, co bys mohla použít proti jedné osobě." skřížím si ruce na prsou a zeptám se, "Co by se ti hodilo? Něco z Obnovy, Proměn nebo Ničení?" "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Aurelius	#987 Přidané 23.02.2017 23:34
Ocenění: Příspěvek: 6106 Založený: 18.07.12	→ Tah 193. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S „Dobře.“ usmála se Mirabelle, „Dobrou noc.“ popřála nakonec a poté vyrazila k dalšímu pokoji, aby jej zkontrolovala. Mariana jí také popřála dobrou noc. Poodešli jste k zábradlí a pustili se do rozhovoru. „Hmm... Asi něco z Obnovy. To by se mi mohlo hodit.“ usmála se, „Mimochodem... Než na to zapomenu. Dole už je rozpis zítřejších přednášek. Viděl jsi ho?“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulín „Ano. Jsem připravená.“ řekla Nivrel. Když jsi se otočil nasazovala si zrovna přilbu. Jakmile jí měla přilbu nasazenou a srovnanou, aby jí nijak neomezovala připnula si k opasku zbraň válečnice. „Můžeme vyrazit. Půjdu první. Kdybychom na někoho narazili ukazovala jsem ti zdejší sbírku na rozkaz. Hlavně si pamatuj, že si válečnici a šlechta vykají. Teda... Válečníci zpravidla vykají šlechtě.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Elf již nic dalšího neřekl, povzdechl si a pustil se do úklidu. Rychlou chůzí jsi se přesunul k budově, kterou ti ukázal. Už když jsi kráčel blíže viděl jsi jak se stupňuje počet krvavých skvrn a pozůstatků boje. Budova byla na první pohled v dosti dezolátním stavu. Okna byla vymlácená, vlajky Aldmerského spolku a Valenského lesa byly roztrhané nebo pohozené na zemi a špinavé od bahna či jiného bordelu. Dveře do budovy ve které dříve úřadoval zdejší správce byly otevřené, násilně otevřené. Kolem budovy se potulovalo několik lépe oděných válečníků. Měli kvalitnější zbroje než ty, které jsi viděl ve vesnici nebo na začátku města. Ozbrojeni byli svými vlastními zbraněmi a všichni měli přilbu i plášť. Plášť nesl symbol Odboje. Nikdo z nich na tvůj příchod nic nenamítal. Otevřenými dveřmi z budovy vyšla žena v lehké kožené zbroji, která zakrývala jen nejnutnější části těla. Zbytek těla měla z větší části pokreslený modrými barvami ve tvaru různých symbolů a značek. Tvář měla zakrytou přilbou s rohy nějakého zdejšího zvířete. Před sebou vedla zakrváceného tlustšího Bosmerského úředníka, který byl oblečený do úřednických šatů (dost potrhaných a zakrvácených). Následoval ji i muž v kožené zbroji se symboly odboje a rovněž měl přilbu složenou z parohů. V ruce svíral dřevěnou hůl. Bosmerka podrazila úředníkovi nohy a ten spadl na zem. Zaskučel bolestí a několikrát se pokusil postavit na nohy, ale vždy mu v tom zabránila dalším kopancem. Starší Bosmer s holí jen nečině přihlížel. Válečníci v okolí pozvolna přicházeli blíže. Úředník nakonec svoji snahu postavit se na nohy vzdal, rezignovaně zůstal ležet na chladné kamenné dlažbě. Neodpovězené tahy


Tondulin	#988 Přidané 23.02.2017 23:40
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	"Jasně, jasně neboj základní etiketu ovládám..... občas." Usměju se a půjdu za Nvrel.


Sarako	#989 Přidané 24.02.2017 01:13
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	,,Hezký malůvky." pronesu k bosmerce ve snaze strhnout pozornost směrem k sobě ,,Když jsem se koupal s Belwen při měsíčku, měla podobný." zhluboka se nadechnu a dál pokračuji o něco vážnějším tónem: ,,Přeju hezký ráno, ale teď k věci. Potřebuji Adamira, zdejšího mistra léčitele, aby uzdravil osobu mě velice blízkou, ale kde kdo tu o něm má mínění, že je to Thalmorskej šmejd. Tuším, že mi přátelství s Carwen, Belwen a Nirvel v tomto případě asi bude k ničemu nebude, takže jsem se přišel dohodnout na tom, co budete chtít za to, aby mé slovo mělo dostatečnou váhu, když mu zaručím bezpečný odchod z města." Upravil/a Sarako dne 24.02.2017 01:14


Adrian_S	#990 Přidané 24.02.2017 18:15
Ocenění: Příspěvek: 4317 Založený: 01.05.14	"R-rozpis?" zastavím se, "Ne, neviděl jsem. Ale asi se tam ještě půjdu podívat... později. Proč se ptáš?" Jakmile mi odpoví, rozhodnu se, co jí naučit, "Nevím, které kouzlo z Obnovy znáš, ale dám ti výběr: Léčba vlastních zranění, zranění druhých nebo léčba nemoci druhých." "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Aurelius	#991 Přidané 27.02.2017 17:53
Ocenění: Příspěvek: 6106 Založený: 18.07.12	→ Tah 194. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S „Hmm... Jen tak.“ usmála se Mariana, „Tak třeba to poslední. To se mi bude hodit pokud by někoho z mých přátel pokousal upír.“ řekla po krátkém přemýšlení. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulín Nivrel již více nepromluvila. Pootevřela dveře, vykoukla ven a následně ti pokynula gestem, aby jsi šel první. Vyšel jsi na chodbu a Nivrel za vámi zavřela dveře. Rychlejší chůzí jste se přesunuli zpět do vstupního sálu budovy, který byl poloprázdný. Nikdo krom dvojice služek a válečníků zde nebyl. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Bosmerka k tobě natočila po zmínce o malůvkách hlavu. Tvář měla částečně skrytou svojí přilbou. Nijak slovně nezareagovala ani Muž, který stál opodál. Teprve až když jsi zcela domluvil udělala několik ladných kroků kolem Úředníka, který se stále ještě choulil do klubíčka. Když viděl, že Elfka přistoupila blíže k němu a hleděla na něj nakrátko odkryl svoji tvář a vyčkával co se bude dít. „Elisdrieli.“ vyřkla jméno jednoho z přihlížejících bojovníků, „Odveď našeho vězně na náměstí a nech ho připoutat ke kůlu. Ať si všichni místní dobře zapamatují, že Valenský les patří nám - NÁM.“ zdůraznila a poté se teprve začala věnovat tobě. „Tušíte velmi správně.“ přikývla, když bojovníci odváděli úředníka na náměstí a přitom se snažili zajistit jeho dočasné umlčení neboť se začal slovně vzpírat. „Odložte své zbraně. Některý z našich bojovníků se vám o ně postará. Uvnitř si promluvíte s Tarhielem.“ po těchto slovech se podívala na Bosmerka s holí a pokynula mu aby ji následoval. Společně opět vešli do budovy. Jeden z bojovníků si stoupl před dveře. „Tak mi dejte vaše zbraně. Tarhiel nerad vidí zbraně v rukou lidí, kterým se nedá věřit.“ řekl klidným hlasem bojovník, „Počkají tu na vás u dveří.“ dodal následně. Neodpovězené tahy


Adrian_S	#992 Přidané 27.02.2017 18:25
Ocenění: Příspěvek: 4317 Založený: 01.05.14	Popíšu Marianě detailně formuli kouzla a následně na ní ji předvedu, jak by mělo vypadat (úspěch by měl být téměř 100%). "Pokud jsi měla rýmu, už se jí nemusíš obávat." dodám a řeknu jí, "Teď to zkus na mne. Sice nejsem nemocný, ale poznám, zda to kouzlo funguje." Pak si uvědomím, "Třeba by mě tím kouzlem odvrátila tu nákazu od kousance mrtvoly..." Upravil/a Adrian_S dne 27.02.2017 18:25 "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Sarako	#993 Přidané 27.02.2017 19:17
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	Odepnu si od pasu oba meče, podám je bojovníkovi a pokračuji za Tarhielem. Cestou se na chvíli zamyslím nad bojovníkovým výrokem: ,,Že by věděli, že jsem měl přijet do Valenského lesa s Carwen, ale nakonec jsem dal přednost vlastním zájmům? Co když toho o mě vědí i víc?"


Tondulin	#994 Přidané 27.02.2017 23:44
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	Půjdeme ven poohlédnout se po důstojnici.


Aurelius	#995 Přidané 04.03.2017 12:51
Ocenění: Příspěvek: 6106 Založený: 18.07.12	→ Tah 195. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S Detailně jsi popsal Marianě průběh kouzla, vyslechla tě a souhlasně pokyvovala s tím, že jí je vše jasné. Mirabelle kolem vás mezitím prošla, úspěšně totiž dokončila kontrolu pokojů a mohla vyrazit zpět do svého kabinetu. Předvedl jsi kouzlo, povedlo se. „Dobře... Zkusím to.“ kývla hlavou a udělala několik kroků od tebe, aby měla kolem sebe dostatečný prostor. Začala se soustředit, vytvořila gesto a vyřkla zaklínadlo. Slabší žlutý záblesk tě ozářil a projel kolem tebe. Ucítil jsi jemné uvolnění a také jemné mravenčení v ošetřované noze. Když kouzlo pominulo Mariana se vrátila zpět na místo. „Byla jsem úspěšná?“ optala se a očekávala odpověď. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulín Následoval jsi Nivrel pryč z budovy. Vrátili jste se zpět k altánku a hlavnímu centru celé oslavy. Nálada byla již zpět a všichni se náramně bavili. Někteří již více připitý šlechticové dlouze rozmlouvali se číšnicemi, jiný spadli s hlavou položenou na stole a mnozí další tančili na placu. Rozhlédl jsi se okolí a začal hledat svůj cíl. Jako prvního jsi spatřil Ravena, který vypadal jakoby měl již dost vypito a vedl nějaký zdlouhavý monolog týkající se jeho bitevní strategie s tlustším Aldmerským úředníkem, který pravděpodobně v životě meč v ruce nedržel a bitvách slyšel pouze z vyprávění. Ten jej sledoval s podepřenou hlavou, občas přikývl, ale jinak se více nevyjadřoval. Po Tarlowovi nebylo ani stopy, stejně tak pro královně nebo mladé důstojnici, která pečovala o Tarlowova syna. Starý Altmer (graf. vzhled - zde) tancoval se svojí ženou (graf. vzhled - zde) a váš cíl (graf. vzhled - zde) přísně postával opodál a sledoval celou okolní situaci. Nivrel si musela držet odstup, protože každý z válečníků měl nějakou roli a povinnosti. „Vidíš ji?“ zeptala se tiše, když stanula vedle tebe a dělala jakoby cosi kontrolovala, „Jestli do ní hodláš vrazit tak hraj opilého, protože střízlivého tě nechá spráskat jako psa.“ šeptla následně a vykročila blíže k ní. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Bojovník od tebe převzal zbraně, opřel je o fasádu domu a pokynul ti, že můžeš v klidu vejít. Učinil jsi tak. Prošel jsi chodbou a pokračoval po schodišti nahoru. V chodbě a na schodišti bylo několik méně výrazných známek nedávného boje. Vyšel jsi schodiště a na pokyn bojovníka v kožené zbroji, který střežil patro jsi vešel do podlouhlé místnosti. Ihned po vstupu jsi se rozhlédl po celé místnosti. Dřevěný stůl, který využívali zdejší úředníci k poradám nebo jiné činnosti byl odstrčený stranou, židle byly poničené nebo pohozené stranou, vlajky a jakékoliv symboly Aldmerského spolku nebo Thalmoru zničeny nebo zesměšněny. Větší zdobený dřevěný trůn byl osazen starým vrásčitým Bosmerem s pokreslenou hrudí nejrůznějšími značkami, kožené kalhoty a otevřená přilba s parohy nějakého zdejšího vznešeného zvířete značili, že se jedná o vysoce postaveného muže v Odboji. Po jeho pravici postával jiný Bosmer. Na první pohled byl mladší, ale o to přísněji působil. Jeho pravá polovina tváře vypadala jakoby se potkala s nějakou divokou šelmou, trojice výrazných jizev se mu totiž táhla po celé tváři. Vlasy neměl žádné, byl holohlavý. Oděn byl do kvalitnější kožené zbroje s šedivým pláštěm a ozbrojen dvojici krátkých mečů a palcátem. Další výraznou postavou byla pomalovaná Elfka, která stanula po levici starého Bosmera a rovněž nasadila přísný výraz. Poslední z přítomných, která vypadala alespoň trochu zajímavě byla blonďatá Imperiálka. Starý Bosmer se podíval na holohlavého jakoby očekával nějaké vysvětlení, ale nedostal jej. Místo toho se holohlavý ihned zeptal: „Kdo ti dovolil vstoupit? Odlož přilbu a opatrně předstup před Tarhiela. Ruce drž stále podél těla a žádné prudké pohyby.“ „Údajně zná Carwen, Nivrel a Belwen.“ oznámila pomalovaná Elfka holohlavému a starý Tahriel přesunul svůj zrak na ženu. „Možná by si zasloužil trochu lepší jednání.“ „Spíš by si zasloužil rychlou a bolestnou smrt.“ pronesl holohlavý a přísně se na tebe podíval. Tahriel však pozvedl ruku a dal jasně najevo, že mají všichni přítomní mlčet. Neodpovězené tahy


Adrian_S	#996 Přidané 04.03.2017 13:31
Ocenění: Příspěvek: 4317 Založený: 01.05.14	Podívám se na nohu a přejedu si ránu. Pokud mne to bude ještě bolet, tak budu vědět, že kouzlo nefungovalo. Pokud nic neucítím, otrava bude pryč. (podle toho budu taky psát příští tah) "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Sarako	#997 Přidané 04.03.2017 19:55
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	,,Vaše Jasnosti." pokleknu na jedno koleno před Tarhielem, položím přilbu (kterou jsem nesl v ruce) na zem a vstanu se slovy: ,,Možná je moje pouhá přítomnost pro některé z vás urážkou. Pro jedny jsem psanec a vrah, pro druhé jsem hrdina, co jim zachránil životy, nebo jim alespoň pomohl z argonianského otroctví." zhluboka se nadechnu a pokračuji: ,,Má přítelkyně potřebuje pomoc, ale Odboj považuje zdejšího mistra léčitele Adamira za prothalmorského zrádce. Kdybych si tolik necenil přátelství s Carwen, Belwen a Nirvel, dostal bych mistra Adamira pryč, a ti kdo zaslechly něco málo o mích činech jistě budou vědět, že by mi to ani nedalo moc práce." sepnu ruce, padnu na kolena a dál už pokračuji se sklopenou hlavou: ,,Prosím, její život pro mě znamená všechno! Mohu výměnou pomoci těm, co skončily v Thalmorském zajetí. Mohu připravit o život kteréhokoliv z Thalmorských hodnostářů. Mohu vám pomoci s posílením obrany města, s cvičením domobrany i v boji o město, až Thalmor zaútočí. Řekněte si cokoliv, jen mi dovolte zaručit Adamirovi bezpečný odchod z města, výměnou za uzdravení mé přítelkyně."


Aurelius	#998 Přidané 05.03.2017 21:53
Ocenění: Příspěvek: 6106 Založený: 18.07.12	→ Tah 196. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S Sehnul jsi se a vyhrnul nohavici. Zkontroloval jsi nohu, přejel po jizvě rukou a neucítil žádnou bolest, noha tě nebolela. Mariana se na tebe podívala. Bylo na ní znát, že váhá jestli kouzlo skutečně seslala dobře. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulín Následoval jsi Nivrel pryč z budovy. Vrátili jste se zpět k altánku a hlavnímu centru celé oslavy. Nálada byla již zpět a všichni se náramně bavili. Někteří již více připitý šlechticové dlouze rozmlouvali se číšnicemi, jiný spadli s hlavou položenou na stole a mnozí další tančili na placu. Rozhlédl jsi se okolí a začal hledat svůj cíl. Jako prvního jsi spatřil Ravena, který vypadal jakoby měl již dost vypito a vedl nějaký zdlouhavý monolog týkající se jeho bitevní strategie s tlustším Aldmerským úředníkem, který pravděpodobně v životě meč v ruce nedržel a bitvách slyšel pouze z vyprávění. Ten jej sledoval s podepřenou hlavou, občas přikývl, ale jinak se více nevyjadřoval. Po Tarlowovi nebylo ani stopy, stejně tak pro královně nebo mladé důstojnici, která pečovala o Tarlowova syna. Starý Altmer (graf. vzhled - zde) tancoval se svojí ženou (graf. vzhled - zde) a váš cíl (graf. vzhled - zde) přísně postával opodál a sledoval celou okolní situaci. Nivrel si musela držet odstup, protože každý z válečníků měl nějakou roli a povinnosti. „Vidíš ji?“ zeptala se tiše, když stanula vedle tebe a dělala jakoby cosi kontrolovala, „Jestli do ní hodláš vrazit tak hraj opilého, protože střízlivého tě nechá spráskat jako psa.“ šeptla následně a vykročila blíže k ní. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Poklekl jsi na jedno koleno před starým Bosmerem a začal promlouvat. Když jsi se zhluboka nadechoval a hodlal opět pokračovat v proslovu, holohlavý elf jen tiše přesto dosti zřetelně pronesl, „To jsi uhodl.“ „Nepřerušuj ho.“ napomenula jej Bosmerka a pokynula ti, aby jsi opět pokračoval. Holohlavý Bosmer se jen a pouze zašklebil a více se nevyjadřoval. „Adamira? Toho vychcného šuína?“ přerušil tě opět Holohlavý, „Osobně bych mu vykuchal tu jeho palici a jeho mozek vymačkal do skleničky a donutil to vypít každého zkuvaného thalmoráka, který by mi vstoupil do cesty.“* pronesl rozhořčeně, ale Bosmerka jej tentokrát neusměrnila, „Kvůli tomu zkuvysynovi mi zabili rodinu, kvůli tomu srčovi hořeli přilehlé vesnice a byl to právě on kdo udával naše přátele a spojence v tomhle zatraceným městě. Jsem zásadně proti, aby ten mamd opustil město!“ rozohnil se ještě více. „Darfire!“* křikla rázně Bosmerka, „Nech ho domluvit. Ty pokračuj.“ dodala a přísně se podívala na Elfa. Imperiálka jen a pouze přešlápla z místa na místo. Když jsi domluvil, starý Bosmer jen a pouze zamyšleně hleděl na tvoji sklopenou hlavu. Jako první se slova opět ujal holohlavý Darfire, který opět nešetřil nadávkami a zlostí. „Ne. Já jsem zásadně proti. Cvičit armádu si můžeme sami, bojovat s těmi šmejdy dokážeme taky sami a toho zmda z věže rozhodně odejít nenecháme! Je mi fuk, že se tvá přítelkyně neuzdraví, protože ten zkuvenec si smrt zaslouží a jeden milosrdný čin jeho červenou duši nespasí. Najdi si nějakého jiného léčitele... Na světě jich je dost.“ založil si ruce rozčileně a sledoval co se bude dít. „Adamir si smrt zaslouží. Jste ochoten mu jí dopřát v momentě kdy bude vaší přítelkyni lépe?“ optala se Bosmerka, starý Bosmer mlčel. „Nesmysl. Jakmile bude mít ten šmejd příležitost odteleportuje se do háje.“ zaprotestoval Darfire. „A tu ženskou? Beztak by jí ani pomoci nedokázal. Jsem zásadně proti.“ „Souhlasím s Kierou.“ promluvila Imperiálka a postavila se po tvém boku, „Adamir se možná provinil, ale pokud je tu možnost, že by mohl tu ženu zachránit měl by to udělat.“ Neodpovězené tahy Upravil/a Aurelius dne 05.03.2017 21:53


Adrian_S	#999 Přidané 05.03.2017 21:57
Ocenění: Příspěvek: 4317 Založený: 01.05.14	"Povedlo se ti to." usměji se na ní, "Učíš se velmi rychle." Ukáži paží k jejím komnatům, čímž ji naznačím, abychom se vrátili zpátky, během cesty k ní budu promlouvat, "Mít tak více času a nebýt v takovéto situaci, naučil bych tě toho víc, než jen jedno kouzlo. Ale, kdyby ses chtěla opět něco naučit, klidně za mnou zajdi, rád tě něčemu novému přiučím." až ji odvedu ke dveřím, rozloučím se, "Teď mě prosím omluv, musím dodělat rozdělanou práci s mistryní Sarricovou." podívám se jí přímo do očí, chladným hlasem promluvím, "Přeji ti dobrou noc, Mariano." Poté se vydám za Mirabelle, až přijdu, pronesu, "Dluh splacen. Můžeme pokračovat v rozdělané práci." "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Sarako	#1000 Přidané 06.03.2017 00:21
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	,,Kdyby se chtěl Adamir jenom odteleportovat, už by to nejspíš udělal. Jenže by tu musel nechat svou aparaturu, lektvary i přísady (všechno by nejspíš nepobral, nehledě na nábytek), a to by potom nejspíš skončil jako pouhý lapiduch v nějaké polní ošetřovně. Když mu zaručím bezpečný odchod z města, i s tím, že si potom co pomůže mé přítelkyni bude moci sbalit svůj krám na vůz a odjet, bude pro něho moje nabídka o něco přijatelnější." zvednu hlavu, podívám se na Darfira a dodám: ,,Sám dobře vím, jaké je to ztratit své blízké, proto se nehodlám stavět mezi tebe a tvou pomstu. Jenom tě poprosím, abys s tou tvou pomstou ještě počkal." podívám se na Tarhiela a počkám na jeho názor (konečné slovo bude mít nejspíš on).

Strana 50 z 255: 1...47 48 495051 52 53...255

Přejít na fórum:

Podobná témata

Diskuze	Fórum	Odpovězeno	Poslední příspěvek
Hrozba • Diskuze	Zdejší kobky	313	23.12.2016 21:15
Hrozba • Pilíře Vědění	Zdejší kobky	4	15.05.2016 23:33
Hunterovi povídačky, Svazek 1.: Hrozba Onyxu	» Skyrim - Váš svět	30	20.10.2012 23:48